Lanzarote – Sopečný ostrov stvořený z ohně a vína

Cestopis z ostrova Lanzarote

Tento magický ostrov, který je součástí Španělska, je místem ohromujících sopečných krajin, křišťálově čistých pláží a architektonických pokladů, které vypovídají o jeho bohaté historii a kultuře. Lanzarote, nejsevernější z Kanárských ostrovů je výsledkem sopečné aktivity, která stvořila jeho zvrásněný povrch a charakteristickou černo-červenou zeminu. Neobvyklá je zdejší až měsíční krajina, která se vyznačuje krátery, lávovými poli a sopečnými jeskyněmi. Na své si zde přijdou především milovníci vína a sopek, kterých tu je několik stovek a některé jsou dodnes aktivní. Osvěžit se můžete na jedné z mnoha pláží, které jsou velmi rozmanité a nabídnou jak klidné koupání, tak i vlny pro surfaře.

Jedním z lákadel ostrova je také architektura, která byla ovlivněna významným umělcem Césarem Manriqou. Jeho díla, jako je Jameos del Agua a El Mirador del Río, jsou zároveň jak architektonickými zázraky, tak i harmonickými spojeními s okolní krajinou. Známé jsou také tradiční bílé domy se zelenými okny, které jsou typické pro Kanárské ostrovy obecně.

Co na ostrově naopak nenajdete, je bujná vegetace a pralesy. Zeleň tu bohužel reprezentují především palmy, zelené vinice, kaktusy a pár kvetoucích keřů, které zpestřují jinak celkem šedivý ostrov. Ale nebojte, rozhodně je to fotogenický ostrov a je tu spousta věcí k vidění. Jen ty pralesy a banánové plantáže tu nehledejte, za těmi musíte na jiný z Kanárských ostrovů. Například na Tenerife, o kterém jsme si vyprávěli v předchozím cestopise.

Kdy se vypravit na Lanzarote?

Vzhledem k poloze vedle Afriky je tu sice celoročně teplo, avšak ve srovnání s ostatními Kanárskými ostrovy je Lanzarote nejchladnější, s průměrnou teplotou kolem 20 stupňů v zimě a 25 stupňů v létě. Ve středu ostrova se na- chází několik sopek a směrem k severu se tu zvedá pohoří, které často zadržuje mraky a způsobuje občasnou oblačnost na severní části. Na jihu ostrova je ale téměř jistota slunečného počasí, obdobně jako na okolních ostrovech. Teplota oceánu je o dost chladnější než Středozemní moře, takže pokud cestujete za koupáním, volte měsíce od června do října. Za turistikou můžete kdykoliv, ale v zimě se vyhnete vedrům a písečnému oparu, který ubere vašim fotkám kontrast.

Doprava a cestování po Lanzarote

Ač je ostrov relativně málo zalidněný, má výbornou silniční síť, a to i skrze lávová pole a národní parky. Silnice jsou opravdu v perfektním stavu. Cestovat můžete autobusem, nebo nejlépe vypůjčeným autem, které vyjde na cca 5000 Kč na týden. Na ostrově se nachází jedno menší letiště ve městě Arrecife. Za necelou hodinku můžete také doplout na sousední ostrov Fuerteventura, který nabízí především pouště a dlouhé písečné pláže.

Co vidět na Lanzarote a zažít z pohledu fotografa?

Timanfaya National Park

Nejdominantnějším symbolem, který potrhuje vulkanickou historii, je nepochybně Timanfaya National Park, kde lze vidět sopečné útvary a cítit vyzařující teplo způsobené vnitřní aktivitou země. Se svou rozlohou přes 50 km čtverečních, což je skoro 1/3 ostrova, patří k nejvýznamnějším turistickým cílům na ostrově, zároveň je park zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Díky popularitě se tu tvoří fronty na parkoviště, takže doporučuji dorazit ráno, nebo naopak později odpoledne, kdy špička opadne. V poledne navíc není tak zajímavé světlo.

Tu nejzajímavější část, kde se platí vstupné, si bohužel můžete vychutnat pouze za oknem vyhlídkového autobusu. Silničky lávovými poli jsou úzké a doprava by tam často kolabovala, proto je nutné nechat auto na parkovišti a využít autobus. Ale nebojte, uzavřená je pouze cca třetina parku. Ve zbytku můžete zastavit autem na menších parkovištích podél silnic a prozkoumat některý z vyhaslých kráterů. Rozhodně doporučuji návštěvu kráteru El Cuervo nebo výšlap na vrchol Pico de la Caldera Blanca, odkud je ohromující výhled do okolí. Kromě vyhlídek si tu můžete v designové restauraci pochutnat také na kuřeti, které je pečené v jedné z menších sopek. Pokud jste fandové minerálů, můžete se těšit na spoustu zelených vltavínů a dalších krystalů, trčících z vychladlých kusů lávy.

 

Cueva de los Verdes

Se sopečnou činností souvisí i další velmi fotogenický cíl na severu ostrova, lávová jeskyně Cueva de los Verdes. Tento lávový tunel se táhne podzemím ostrova a má délku přes 6 kilometrů. Jeho unikátní geologické útvary zahrnují stalaktity, stalagmity a podzemní jezera. Tunely jsou velmi efektně nasvícené a vytvářejí surreální a tajemnou atmosféru. Procházka touto jeskyní je jako cesta do podzemního světa, kde se návštěvníci mohou podívat na neuvěřitelné sopečné formace a poslouchat fascinující příběhy o historii a geologii ostrova. V některém dni si v tomto magickém prostředí můžete poslechnout i živý orchestr.

  

Jameos del Agua

Na jeskynní komplex navazuje Jameos del Agua, jeden z architektonických skvostů z dílny výtvarníka Césara Manrique. Snoubí se zde respekt k přirozenému prostředí malých ráčků albínů, kteří jsou světovým unikátem, a jsou tu i různé kulturní aktivity. V blízkosti jeskyně, kde žijí tito malí ráčci, existuje palmový háj s umělým azurovým jezerem a muzeem věnovaným vulkánům, které nabízí řa- du interaktivních aktivit. Kromě toho je zde auditorium, vystavěné v jeskyni a těšící se její vulkanické akustice, které hostí celou řadu koncertů a centů, pořádaných v jedinečném prostředí. Součástí areálu jsou asi 2 km naučných stezek, krátký lávový tunel Atlantis, dvě restaurace a muzeum vulkanické činnosti. Cena vstupenky do areálu činí 10 EUR.

Stejný autor navrhl také nedalekou vyhlídku Mirador del Río, která se nachází na samotném severním cípu ostrova, a kromě uměleckých děl se tu můžete pokochat pohledem na nedaleký ostrov La Graciosa. Severní část ostrova také lemují černé pláže. Ty formovala především vyvřelá láva a na některých si návštěvníci často staví hradby z hladkých oblázků, které je chrání před větrem, nebo z nich skládají tajemné obrazce.

Jardín de Cactus

Botanická zahrada, kterou navrhl a vytvořil slavný španělský umělec a architekt César Manrique, je příkladem geniální architektury, která využívá přírodního terénu a staví na místě bývalé kamenolomu. Manrique vytvořil několik terasovitých úrovní, které poskytují dramatické výhledy na rozmanitost více než 10 000 kaktusů.  Jardín de Cactus je více než jen botanická zahrada; je to symbol odolnosti a krásy, který představuje schopnost přežití rostlin v extrémních podmínkách. Kaktusy jsou symbolem adaptace na nehostinné prostředí a připomínají nám, že i v nejtěžších situacích může být nalezena krása. Tato zahrada je důležitou součástí kulturního dědictví ostrova Lanzarote. Je to místo, které spojuje umění, architekturu a přírodu, a které je výsledkem úzké spolupráce mezi člověkem a přírodou. Kromě kaktusů je zahrada také plná architektonických detailů, které zahrnují keramické nádoby a sochy vytvořené Cézarem Manriquem, které dodávají zahradě umělecký charakter a harmonizují s přírodním prostředím.

Města Haria a Teguise

Po cestě zpět na jih byste neměli minout městečko Haria, které je jakousi palmovou oázou a svojí architekturou patří k nejhezčím městům na ostrově. Na místním náměstí se konají trhy a můžete zde ochutnat nejeden z tradičních pokrmů.

Další povinnou zastávkou by mělo být určitě město Teguise. Má bohatou historii, sahající až do 15. století, kdy bylo založeno jako hlavní město ostrova Lanzarote. V průběhu staletí hrálo Teguise důležitou roli v historii ostrova a sloužilo jako politické a kulturní centrum. Dodnes si město udržuje svůj historický charakter a je považováno za jedno z nejkrásnějších a nejzachovalejších historických měst na Kanárských ostrovech. Kromě malebného náměstí s kostelem svatého Mikuláše z Bari je také obklopeno malebnými venkovskými usedlostmi a historickými domy, které přispívají k jeho kouzlu a autentičnosti. Každou neděli se v Teguise koná tradiční trh, který je jedním z největších a nejživějších na ostrově.