Tento cestopis navazuje na článek z ostrova Palawan.

Co se v cestopisu dozvíte?

• Proč Coron navštívit a co rozhodně nevynechat
• Tipy na výlety a jejich ceny
• Jak se po ostrově dopravovat a jaké jsou ceny dopravy
• Tipy na ubytování i restaurace

Proč navštívit ostrov Coron?

Pokud plánujete navštívit Filipíny, zjistíte, že každý ostrov tu má svá specifika a něco, čím láká cestovatele. Lákadlem Coronu je především podmořské bohatství, korálové zahrady, vraky lodí a letadel z 2. světové války  a dále také křivolaké skalní formace, které lemují písečné pláže a ukrývají krásné laguny. Ostrov vybízí ke každodennímu  vyplouvání do zátoky Coron Bay, kde můžete objevovat desítky ostrůvků, lagun nebo jezer a potápět se. Případně si můžete půjčit scooter a objevovat vnitrozemí. My jsme sem připluli z ostrova Palawan z přístavu v El Nido lodním trajektem na 4 dni.

Doprava na Coronu?

Můžete sem připlout trajektem nebo přiletět na místní letiště například se společností  Skyjet z Manily za 1500 PHP (700 Kč). Stejně jako všude na filipínských ostrovech tu  převažují motorky, Tuk-tuky a místní specifické autobusy, kterým se říká Jeepney. Na delší trasy, například na letiště vás odvezou dodávkou.  Běžná cena za odvoz Tuk-tukem se pohybuje kolem 10-20 PHP. Takže se nenechte natáhnout. Na výlety si můžete pronajmout loď s posádkou a řídit si program sami nebo využít skupinové výlety, kde je v ceně i oběd. Cestovní agentury a prodejci jsou tu na každém rohu a výlety se dělí do několika balíčků podle toho, co chcete zažít.

1. den – Vítejte na Coronu

Skoro celou plavbu z Palawanu jsme prospali. Loď byla stará, páchla zatuchlinou a místo slibovaných 3,5 hodiny jsme dopluli až kolem oběda, což bylo 6 hodin plavby. Takže přívlastek SPEED BOAT je opravdu hodně vzdálený. Už z dálky nás vítal nápis CORON, který se ve stylu toho hollywoodského tyčí nad městem. Krajina kolem nás se proměnila a špičaté skály nahradily kulaté kopečky. Hned v přístavu na nás čekalo stádo hladových Tuk-tukářů. Záměrně píši stádo, protože se chovali jako zvěř a pokřikovali na nás taxi, taxi, snažíce utrhnout si pro sebe nějakého naivního zákazníka za přemrštěnou cenu. Ale nebyli jsme na Filipínách první den, takže jsme se nenechali napálit. Pokud půjdete dál od přístavu, neptáte se, kolik cesta stojí, a rovnou nasednete a pak mu dáte zdejší běžnou cenu 10-20 PHP, většinou neprotestují.

Ubytování jsme měli zajištěné mimo centrum města na rodinné farmě Jorge Transient House za cenu 7 562 Kč (5 lůžkový pokoj na 4 noci). To je 380 Kč na osobu za noc včetně snídaně (vaječná omeleta, toasty, čaj). Cena ubytování byla takový průměr, seženete i levnější a na výběr toho bylo dost. Na první pohled vypadalo všechno čistě, pokoj byl prostorný a měl i klimatizaci. Paní domácí nás mile přivítala a nabídla nám oběd.

Prohlídka města a turnaj v basketu

Odpoledne byla v plánu prohlídka města. Bylo ve srovnání s El Nidem mnohem víc autentické a ne tolik turistické. Byly tu celé čtvrtě chatrčí postavených na dřevěných kůlech ve vodě a celkově bylo všechno takové rozpadlé, ale pro nás fotogenické a exotické. Městem se proháněli stovky zrezivělých motorek a tuk tuků, které na sebe neustále troubili. Největším adrenalinem bylo chodit nad vodou po dřevěných chodnících propojujících domky. Do vody a bahna plné splašků fakt spadnout nechcete. Co nás překvapilo, byli všude přítomní kohouti. Místní je mají asi místo psů na hlídání. Jsou tu všude, pořád kokrhají a tradiční jsou tu také kohoutí zápasy.

Navštívili jsme obchod s kešu ořechy, kde z nich paní pekla sušenky, a po cestě z něj jsme objevili hřiště na basket, kde místní hráli. Basket je na Filipínách velice populární sport a dresy NBA tu vidíte na každém rohu. Kluci dostali nápad, že si zahrajeme proti místní mladé partičce. Byla to skvělá podívaná, lidé z okolí se seběhli fandit, a protože se každou chvíli nechtíc faulovalo (tady loktem do “čumáku”, támhle přišlápnutá noha), tak jsme se trochu báli, aby se na nás všichni nevrhli s mačetami 🙂 Už ani nevím, kdo vyhrál, ale byl to pro všechny super zážitek. Na konci jsme se společně vyfotili. O chvíli později z Radka vypadlo, že má asi vyvrknutý kotník. Na začátku nad tím mávnul, rukou ale o 2 dni později si povíme dramatičtější vyvrcholení.

Západ slunce z vyhlídky nad městem

V podvečer jsme si naplánovali výšlap na horu Mt. Tapyas (210 m), kde se tyčí kříž a pod ním nápis Coron.  Po cestě na vrchol musíte zdolat cca 750 schodů, které jsou v tom vedru opravdu lahůdka. Výhled shora ale stojí za to, zvlášť před západem slunce kdy světlo a stíny nádherně tvarují kopečky v okolí. Když slunce zaleze, nápis se rozsvítí a návštěvníci se vydají na cestu dolů. Nás už čekala jen večeře v místní hamburgrárně Buzz Express a nákup výletu na zítřejší den.

2. den – Lodní výlet Tour C se skupinou – Twin Lagoon

Na další den jsme si zakoupili lodní výlet na Tour C. Abychom trochu ušetřili rozhodli jsme se zkusit jet normálně se skupinou. To se ukázalo jako chyba. V přístavu jsme asi hodinu seděli v lodi a čekali, než ji naplní k prasknutí. Vyvrcholilo to tím, že už jsme začali protestovat a dožadovat se odjezdu, protože se k nám nikdo nevejde. V malém katamaránu nás bylo 21 plus 4 lidé posádky a někteří seděli i na zemi.  Jelo s námi asi 10 Turků a Tunisanů, kteří byli celou cestu dost hluční, neustále vyhulovali a nadrženě koukali po 2 holkách na palubě. Takže asi taková byla atmosféra na lodi. Nechápejte mě špatně, ale pokud chytnete špatnou partu na lodi, může vám to trochu pokazit zážitek z jinak krásného výletu. Nyní ale k jednotlivým zastávkám.

• Tour C zahrnuje ty nejpopulárnějších věci v zátoce. Uvidíte Twin Lagoon, Coral Garden, vrak lodi (v hloubce 6-20 m), Kayangan Lake, Green Lagoon, Cyc Beach. Cena byla 1300 PHP za osobu a v ceně bylo i šnorchlovací vybavení, boty a oběd.

Cyc Beach a Coral Garden

První zastávkou byla korálová zahrada, kde jsme 25 minut šnorchlovali. Podívaná byla průměrná, protože podobná místa už jsme viděli v El Nidu několikrát. O kousek dál byla malinká pláž Cyc Beach, která by byla krásná, přijet sem dřív něž ostatní. Nyní tu kotvilo asi 10 lodí a několik desítek lidí. Opět se jednalo o šnorchlování na korálovém útesu.

Twin Lagoon a Green Lagoon

Tyto dvě laguny patří rozhodně k tomu nejhezčímu a nejunikátnějšímu, co na Coronu uvidíte. Zdejší korálové útesy vypadají z dronu jako krátery a skalní formace, které tu příroda vytvořila, připomínají hradby zříceného hradu. Voda je tu naprosto úchvatná a celková atmosféra tohoto místa mě pohltila. Po prohlídce laguny z lodi jsme zakotvili a měli hodinu volno. Kdo chtěl, mohl si půjčit kajak nebo vestu a mohl si zaplavat do druhé laguny, kterou spojuje jeskyně a žebřík.

Následoval přejezd do zelené laguny kousek za rohem, kde jsme obědvali. Já tu vzlétl dronem a nafotil si celé okolí z ptačí perspektivy, odkud vyniklo prostředí dvojnásob. Na tohle místo bych se rád někdy vrátil, ale sám na soukromé lodi nebo kajaku, abych mohl prozkoumat všechna zdejší zákoutí.

Kayangan Lake a potápění k vraku lodi

Další zastávkou bylo průzračně modré sladkovodní jezero. Loď zakotvila v místní zátoce a my jsme dostali volno na prohlídku. Každý povinně nafasoval vestu, bez které nikoho k jezeru nepustili. Důvod je ten, že je čisté ale extrémně hluboké a několik lidí už se tu utopilo, takže nás pořád hlídali a počítali. Cesta k jezeru vede přes vyhlídku, odkud si můžete vyfotit zátoku s lodičkami. Doporučuji vzít si s sebou brýle do vody, pod kterou uvidíte skalní útvary připomínající město na dně jezera. Hned u dřevěného mola je také malá jeskyně, kam si můžete vplout.

Naší bohužel poslední zastávkou byl vrak lodě na dně moře. V okolí ostrova Coronu jich najdete několik, včetně tanků nebo letadel z 2. světové války. Všude vás budou lákat na krásné fotky, ale málokde vám řeknou, že ten vrak je tak hluboko, že se k němu amatér nepotopí. Torzo lodi, u které jsme šnorchlovali, bylo v hloubce od 6 do 20 metrů. Já jsem se ponořil na dotek přídě a moje uši toho měli plné kecky. Dovnitř torza plaval jen Radek, který se věnuje Freedivingu a hloubka mu nedělala problém. Z hladiny byl vrak vidět jen v mlžném oparu, takže pokud se nedokážete potopit do hloubky, budete zklamaní. Já, i když jsem byl jen na přídi, jsem si to užil. Tam dole byla taková mrazivá atmosféra, a netuše, co na mě kde vystartuje mi rozproudilo adrenalin v žilách.

Večerní toulky městem

Při hledání místa na večeři jsme našli pobočku naší oblíbené pizzerie z El Nida, vypadala úplně stejně i jídlo a servis byli opět skvělé. Jmenovala se Trattoria Altrove Coron ale na Coronu celkově je dost slušných restaurací a barů. Opět doporučuji řídit se hodnocením z Trip Advisoru. Nakonec jsme si zajistili další výlet na třetí den.

3. den – Individuální výlet – Bulog Dos Island, Banana Island a Malcapuya Island

Při domlouvání výletu na dnešní den jsme měli 2 podmínky. Chceme loď jen pro sebe a chceme co nejdál od lidí. Prostě, aby nás bylo na ostrovech co nejméně. Zvolili jsme Coron Escapade Tour D. Tento balíček zahrnuje dvojici mini ostrůvků Bulog dos Island, Banánový ostrov a nakonec rajský ostrov Malcapuya Island. Normální cena se skupinou byla 1300 PHP na osobu. My jsme se domluvili na 8500 PHP za celou loď s tím, že nás slečna, která nám výlet prodávala, vezme na trh, tam si nakoupíme jídlo a ona nám ho na lodi uvaří. Další posádka na lodi byli její bratři. Trhy sami o sobě byly zážitek a my jsme mohli už v 9 ráno vyplout. Na lodi byl naprostý klid, sluníčko svítilo, prostě paráda.

Bulog Dos Island

První zastávkou bylo asi hodinu vzdálené souostroví Bulog Dos Island. Tyhle mini ostrůvky byly opravdu krásné, všude klid a bylo tu jen pár soukromých lodiček. Písek tu byl jemný jako mouka a voda azurově modrá. Hodinu jsme se tu koupali a já dronem zachytával kouzlo tohoto místa. Na dohled odsud byla naše další zastávka Banana Island.

Banana island a Malcapuya island

Na tomto ostrůvku jsme obědvali a opět jsme měli hodinu rozchod. Já jsem si vyhlédl svůj vlastní ostrov asi 10×3 m velký, který jsem objevil při létání dronem. Tam jsem si zaplaval a později jsem se připojil k ostatním, relaxovat v houpací síti natažené pod palmami. Jinak se jednalo spíše o průměrný ostrov.

Poslední zastávkou byl Malcapuya Island, který už byl jiné kafe. Ze vzduchu vypadal trochu jako velryba, jejíž tělo byla skála lemovaná pláží a ploutev byla krásná palmová pláž jako z reklamy na karibský rum. V křišťálově čisté vodě plavala spousta barevných rybiček, takže bylo na co koukat. Malcapuya je opravdu krásné místo, kam bych nejradši utekl od civilizace a jen tu relaxoval. Čas tu letěl jako voda a my jsme se museli vypravit zpět do Coronu. Nebylo to úplně blízko, takže jsme pluli více jak hodinu.

4. den – Toulky po Coronu a odpolední návštěva termálních lázní

Náš poslední den začal nemile. Radek měl pořád více problémů s kotníkem, který si poranil první den při basketu, a tak na naléhání rodičů vyrazil k lékaři do nemocnice. My jsme šli s ním jako podpora a také trochu ze zvědavosti, protože tak hroznou nemocnici jste ještě neviděli. Vypadala jako po bombovém náletu. No, posuďte na fotkách, riskli byste tu nějaký zákrok? Po rentgenu, který ukázal, že kost zlomená není, jsme vyrazili opět trochu poznávat život místních. Mě nejvíc lákaly chatrče na vodě, tak jsem si nad nimi zalétal. Některé čtvrtě byly postaveny na kořenech mangrovníku, takže působily dost strašidelně. Nicméně město mělo opravdu silně exotické charisma. Překvapilo nás, že ač žijí Filipínci v dost špinavém prostředí (místy doslova ve srač…), tak například děti do školy chodí v perfektně čistých uniformách včetně bílé košile a ponožek ke kolenům.

Termální lázně a pohřeb drona

Protože přímo ve městě Coron není pěkná pláž ke koupání, vyjeli jsme odpoledne do místních termálních lázní. Cestou jsme míjeli plantáž na sušení ryb a podél cesty viděli i pěkný vrak autobusu. Vstupné do lázní bylo asi 120 PHP a čekala nás tu 40 stupňů horká, slaná voda v bazénech. Místo je to pěkné a skoro nikdo tu nebyl.

Chtěl jsem nám udělat pěknou fotku na dřevěném můstku z dronu tak jsem vzlétl a v tu chvíli se dron splašil a začal se neovladatelně řítit do stromu u bazénu. Následoval pád, kam jinam než do slané vody. Něž jsem ho vylovil, byl samozřejmě vytopený, navíc celý od soli. I přes snahu ho zachránit, byl zralý do hrobu. Data na kartě byla naštěstí v pořádku. Asi to byl osud, že se to stalo na konci posledního dne, takže to beru pozitivně, že mi tu dobře sloužil. R.I.P Dji Mavic Air – měl jsem tě rád a prožili jsme toho spolu hodně. Rada pro vás, nepodceňujte magnetické pole v okolí termálních pramenů.

Ostrovu jsme dali sbohem z vrcholu Mt. Tapyas s vyhlídkou na západ slunce. Coron v nás zanechal skvělý dojem. Zdejší příroda je opravdu unikátní a moc krásná. Navíc má město baťůžkářského ducha a není tolik komerční. Těžko se rozhoduji zda byl hezčí Palawan nebo Coron. Každý má něco do sebe a z Coronu jsme toho navíc viděli poměrně málo. O půl hvězdičky dávám více Coronu za ty neskutečně krásné laguny a korálové útesy. V závěru článku najdete také rozpočet výletu.

5. den odlet do Manily

Další den ráno nás čekala cesta na 30 km vzdálené letiště. Transport dodávkou nám zajistil náš pan domácí za 250 php. Ranní let z Coronu do Manily stál u Skyjet 1500 PHP. Opět se jednalo o malinké letiště pro vrtulová letadla. V Manile jsme přistáli kolem 10 ráno a měli jsme čas do 22:00, kdy nám letěl zpáteční let do Mnichova. Čas jsme využili k prohlídce ale o tom si řekneme až v dalším cestopisu.