Cestopis – TOP 20 věcí co vidět na Sardinii a nejhezčí pláže

Sardinie je hned po její větší sestře Sicílii, druhý největší ostrov Středozemního moře a je jedním z nejkouzelnějších míst, které Itálie nabízí. Tento ostrov je často nazýván karibik Evropy a má na tento přívlastek plné právo. Jeho členité pobřeží dlouhé 1849 km je ze všech stran lemováno bílými písečnými plážemi, tyrkysovým mořem a vnitrozemí je protkáno kamennými městečky s bohatou historií, krásnou přírodou ale je také místem, kde se setkávají různé kultury a tradice, které tvoří jedinečný charakter tohoto regionu. Kromě dovolenkového ráje je místo plné historických vykopávek a ostrov je také značně hornatý s nejvyšším vrcholem Punta La Marmora (1 834 m) v masivu Gennargent na východě ostrova. Tyto majestátné hory jsou protkány nádhernými stezkami a na své si tu přijdou také horolezci.  

Obsah článku:

Toggle

Jak se dostat na Sardinii? 

Vzhledem k rozloze 24 100 km² se může Sardinie pochlubit hned třemi letišti. To největší se nachází na jihu ostrova v hlavním městě Cagliari. Sem můžete letět přímým letem již od 1500 Kč například z německého Norimberka (Ryanair). Dále můžete využít přestupové lety z Prahy nebo Vídně na severovýchod ostrova do města Olbia nebo na západní stranu ostrova, kde se nachází letiště Alghero. Je dobré si předem nastudovat, kterou část ostrova chcete poznat a podle toho vybrat letiště, protože například cesta autem z Cagliari na sever ostrova trvá přes 4 hodiny. Mezi turisty je nejpopulárnější severní polovina ostrova, která má nejvíc fotogenické pláže a nejvíc přírodních zajímavostí. Pokud však preferujete větší klid, tak ani jižní část ostrova vás rozhodně nezklame. 

Kromě leteckého spojení můžete na Sardinii doplout trajektem z pevninského Livorna a mít k dispozici svoje auto. To se vyplatí pokud cestujete na delší dobu než týden, protože půjčení auta může být na Italských ostrovech velmi drahá záležitost. 

Půjčení auta na Sardinii

Pokud si chcete užít Sardínii opravdu naplno, objevovat skrytá místa a nepozorovat krajinu jen zpoza okénka autobusu, který vám na té nejhezčí vyhlídce prostě nezastaví, nevyhnete se půjčení auta. Pronájem se jednoznačně vyplatí z časových i logistických důvodů, obzvlášť pokud cestujete ve větší skupině. V Itálii je bohužel půjčení auta o dost dražší než ve zbytku Evropy.

Z vlastní zkušenosti mohu vřele doporučit autopůjčovnu Centauro, která sídlí asi 10 minut od letiště. Přímo před terminálem vás naloží jejich žlutá dodávka (shuttle bus) a odveze vás až na pobočku.

Proč vybrat právě Centauro? Hlavní výhodou je, že když si zvolíte jejich plné pojištění (Premium), nepotřebujete kreditní kartu ani nemusíte na místě skládat drahé depozity (blokace peněz). To je v italském prostředí, kde půjčovny často zkoušejí různé triky, obrovské plus.

Cena, kterou vidíte na webu, je skutečně konečná a férová. Sam jsem u nich měl auto půjčené už desetkrát a nikdy nenastal jediný problém.

Co vidět v jižní části Sardinie a nejlepší pláže?

Město Cagliari

Naši cestu začneme v Cagliari, hlavním městě na jihu ostrova. Staré město, známé jako Castello, je labyrintem úzkých uliček, středověkých věží a historických budov. Procházka touto čtvrtí je jako cesta časem, kde můžete objevovat skrytá náměstí, kostely a starobylé paláce. Mezi nejzajímavější místa patří Bastione di Saint Remy, impozantní pevnost, která nabízí panoramatický výhled na město a je ideálním místem k odpočinku a vychutnání atmosféry Cagliari.  

Cagliari je také rájem pro milovníky dobrého jídla. Město je plné restaurací, kaváren a trhů, kde můžete ochutnat místní speciality. Mezi nejznámější pokrmy patří fregola con arselle (těstoviny s mušlemi), pane carasau (tradiční sardinský chléb). Trh San Benedetto, jeden z největších krytých trhů v Evropě, nabízí široký výběr čerstvých ryb, masa, sýrů, ovoce a zeleniny. Je to ideální místo pro ochutnání autentických sardinských chutí. Jelikož ale cestujeme v červenci, nevydržíme ve městě dlouho a jedeme na první pláž. I když se jedna velká nachází přímo v Cagliari, my hledáme něco klidnějšího mimo město, takže míříme do oblasti Chia cca 40 minut jízdy autem od letiště.

Chia a pláž Monte Cogoni

Necelou hodinu cesty na západ od Cagliari se rozkládá vyhlášená oblast Chia, která je synonymem pro panenskou přírodu, úchvatné pláže a skvělé podmínky pro windsurfing či kitesurfing. Jedním z největších klenotů této lokality je pláž Spiaggia di Monte Cogoni. Tato nádherná zátoka se světlým pískem a průzračným mořem je z jedné strany chráněna zvlněnými dunami a z druhé monumentálním žulovým útesem. Pobřežní scenérii dominuje španělská strážní věž Torre di Chia ze 17. století, která dříve chránila ostrov před nájezdy pirátů. Dnes slouží jako dokonalý orientační bod a cíl pro krátký výšlap s dechberoucím výhledem.

Na Monte Cogoni plynule navazují další neméně krásné zátoky, které lemují toto rozmanité pobřeží. Pokud se vydáte kousek dál od hlavního dění, objevíte schované menší, komorní pláže obklopené skalami. Tyto skryté kouty poskytují dostatek soukromí a klidu, a proto jsou často vyhledávané a tolerované jako ideální místa pro milovníky nudismu a naturismu.

Právě okolí věže a přilehlé útesy jsou protkány panoramatickými stezkami, které kopírují dramatickou linii pobřeží. Jednou z nejkrásnějších tras je starověká římská silnice, jež kdysi spojovala tehdejší prosperující města Bithia a Nora. Dnes tato stezka slouží jako vyhledávaný ráj pro pěší turisty i běžce. Během nenáročné procházky provoněné středomořskou makchií se vám budou otevírat úchvatné výhledy na tyrkysové zátoky hluboko pod vámi. Cestou navíc každou chvíli narazíte na pozůstatky historického opevnění či další kamenné strážce, jako je věž Torre di Capo Malfatano.

💡 Proč si Chiu zamilujete: Ve srovnání se severem Sardinie je celá oblast Chia o poznání klidnější, autentičtější a méně turisticky vytížená, což ocení každý, kdo hledá únik od masového turismu.

🚗 Praktické info: Přímo u pláží se nachází pohodlné placené parkoviště, odkud je to k moři jen pár kroků.

.

Pláž Tuerredda Beach

Jen o kousek dál na západ, schovaná v hlubokém zálivu mezi mysy Capo Malfatano a Capo Spartivento, na vás čeká královna jihozápadního pobřeží – Spiaggia di Tuerredda. Tato pláž nabízí ten nejjemnější světlý písek a hladinu tak neuvěřitelně klidnou a průzračnou, že si budete připadat jako v obřím přírodním bazénu. Voda zde hraje všemi představitelnými odstíny tyrkysové a smaragdové, což z ní dělá absolutní ráj pro rodiny s dětmi. Skutečným symbolem pláže je stejnojmenný zelený ostrůvek ležící jen zhruba 200 metrů od břehu, na který snadno doplavete.

Praktické info pro vaši návštěvu:

ℹ️ Regulace vstupu: Kvůli ochraně křehkého ekosystému je od června do poloviny října denní kapacita pláže omezena na 1 100 návštěvníků. Vstup pro dospělého stojí 3 € a je nutné si ho zarezervovat den předem od 8:00 ráno na oficiálním webu (děti do 12 let mají vstup zdarma). Aktuální obsazenost pláže v reálném čase lze sledovat přes webový systém Tuerredda Spacli.

🚗 Parkování: Přímo u pláže se nachází velké organizované parkoviště. Celodenní stání pro osobní automobil vyjde na 10 € (po 14:00 hodině cena klesá na 6 €), pro obytné vozy je taxa 15 € na den.

Pláž Dune di Porto Pino

Pokud chcete na Sardinii zažít krajinu, která působí jako z jiného světa, vydejte se na jihozápadní pobřeží k zátoce Porto Pino. Zdejší hlavní chloubou jsou Le Dune (známé také jako Spiaggia delle Dune) – impozantní, až třicet metrů vysoké písečné duny z jemného bílého písku, které větrem neustále mění svůj tvar. Tyto monumentální přesypy se nacházejí v jižní části několik kilometrů dlouhé pláže. Tato fascinující přírodní scenérie, obklopená staletými piniemi a divokými jalovci, ostře kontrastuje s neuvěřitelně čistým mořem, které v této zátoce mívá až neskutečně jasnou, světle modrou barvu.

Podobně jako ve Villasimiu, i v Porto Pino tvoří kulisu unikátní ekosystém. Těsně za pláží se nacházejí rozlehlé laguny, kde s oblibou hnízdí hejna růžových plameňáků a dalších vodních ptáků. Procházka po zdejším pobřeží, kdy máte na jedné straně písečné kopce připomínající Saharu a na druhé šumící azurové moře, patří k nejsilnějším zážitkům, které jižní Sardinie nabízí. Je to ideální místo pro milovníky divoké, nespoutané přírody.

🚗 Kde zaparkovat: V oblasti máte na výběr ze dvou placených parkovišť. První se nachází přímo u přístavu v Porto Pino, odkud je to blíž k severní části pláže se zázemím a restauracemi. Pokud míříte primárně za dunami, využijte druhé parkoviště na samém konci cesty podél laguny – odtud vás k dunám na jihu dovede příjemná procházka přes dřevěný mostík a piniový háj.

🪖 Zajímavost z okolí: Duny bezprostředně sousedí s vojenským prostorem Poligono di Capo Teulada. Právě díky tomu, že je tato oblast po většinu roku pro veřejnost uzavřená, si příroda kolem dun zachovala svůj divoký, nedotčený ráz. Samotná pláž je samozřejmě přístupná, ale za vyhrazené cedule vojenského pásma už vstupovat nezkoušejte.

Letovisko Villasimius

Zhruba hodinu cesty na východ od hlavního města Cagliari se rozkládá jedna z nejúchvatnějších oblastí jižní Sardinie. Villasimius je mixem bělostných písečných pláží, tyrkysového moře a divoké přírody. Hlavním klenotem celého regionu je chráněná mořská oblast Capo Carbonara, která ukrývá jedny z nejkrásnějších pobřežních scenérií v Evropě. Pobřeží zde dominují ikonické zátoky jako Porto Giunco nebo fotogenická Punta Molentis, nad nimiž jako němí svědkové historie bdí starobylé španělské strážní věže, odkud budete mít zátoky jako na dlani.

Dalším lákadlem je slané jezero Stagno di Notteri. To leží v bezprostřední blízkosti otevřeného moře, od kterého ho odděluje pouze úzký pás jemného písku. Právě toto místo si oblíbili divocí růžoví plameňáci, které zde můžete pozorovat z bezprostřední blízkosti. Ať už toužíte po dokonalém relaxu v křišťálově čisté vodě, nebo po toulkách panoramatickými stezkami, které vás odmění dechberoucími výhledy z kamenných věží, Villasimius by jste neměli vynechat.

Co vidět v severní části Sardinie a nejlepší pláže?

Městečko Bosa: Duhový klenot Sardinie

Pokud na ostrově hledáte to vůbec nejpůvabnější a nejfotogeničtější město, pak je to jednoznačně Bosa. Její hlavní kouzlo tkví v historické čtvrti Sa Costa, kterou tvoří labyrint pestrobarevných domků. Ty se doslova šplhají po svazích kopce Serravalle, kterému z výšky dominuje majestátní hrad Malaspina z 12. století. K hradu se prokoušete křivolakými uličkami dlážděnými říčními oblázky a odměnou za výšlap vám bude dechberoucí panoramatický výhled na celé město a údolí. Dole u břehů řeky Temo – jediné splavné řeky na Sardinii – pak můžete obdivovat starověké koželužny Sas Conzas, kde se už od poloviny 18. století rodily ty nejkvalitnější kožené výrobky na ostrově.

Bosa je zároveň rájem pro milovníky skvělé gastronomie. Je úplně jedno, jestli zapadnete do malého rodinného bistra, útulné kavárny nebo tradiční pizzerie. Všechno, co jsme zde ochutnali, byla naprostá delikatesa, obzvlášť v doprovodu místního vyhlášeného vína Malvasia.

🍷 Cestovatelský tip: V jednom ze starých barevných domů doporučuji strávit alespoň jednu noc. Zažijete tak nefalšovanou italskou romantiku (a možná i trochu dobrodružství). Hledat totiž v noci, posilněni skvělým vínem a v dobré náladě, ten váš správný fialový dům v uličkách plných dalších fialových domů, je neuvěřitelná legrace. Čísla popisná vám tu totiž opravdu nepomůžou!

🚗 Kam dál: Z Bosy směrem na sever do města Alghero vede jedna z nejkrásnějších panoramatických silnic v Itálii. Lemuje divoké pobřeží a nabízí výhledy na skryté plážičky ukryté hluboko mezi útesy, které přímo vybízejí k tomu, abyste zastavili a skočili se během cesty osvěžit do moře.

.   

Město Alghero

Páté největší město Sardinie a díky místnímu letišti také oblíbené turistické centrum.  Má zachovalé středověké opevnění s mohutnými baštami a okouzlí vás i historickými uličkami, které jsou plné výborných kaváren a restaurací. Město má také přívlastek „Malá Barcelona“, pro jeho katalánský vzhled a místní dokonce mluví katalánsky. A kde se tu Katalánci vzali? Po dobití Barcelony Aragonci ve 14. století sem přesídlili celá města Katalánců, kteří se tu nakonec usadili natrvalo.

Capo Caccia a jeskyně

Nás ale více než město zajímá nedaleký skalnatý výběžek Capo Caccia, který patří mezi nejkrásnější přírodní scenerie ostrova a jeho dominantou je starý maják.  Strmé vápencové útesy vystupují až 170 m nad hladinu moře a kromě nádherných výhledů na okolí je hlavním lákadlem několik krápníkových jeskyní. V útrobách skal se ukrývá těsně nad hladinou moře Neptunova jeskyně (Grotta di Nettuno), více než 1 km dlouhá, s rozlehlými síněmi, stalagmity i stalaktity a 120 metrů dlouhé podzemní slané jezero. Dovnitř se můžete vypravit lodí z města Alghero nebo po Kozích schodech vytesaných do skály, kde jich na vás čeká 660! Podle legendy právě v této jeskyni žil bůh moří Neptun. Vstupné do této jeskyně je 14 eur. Přímo nad jeskyní se po klikaté silnici vedoucí k meteorologické stanici dostanete k jedné z nejhezčích vyhlídek na maják. Pokud máte ale strach z výšek nebude se vám tam líbit. Žádné zábradlí tam nečeká, jen hodně vysoký útes.

.  

Jeskyně Grotta delle Brocche Rotte

Druhá jeskyně Grotta delle Brocche Rotte je spíše pro dobrodruhy. Z místního parkoviště následujte asi 10 minut pěšinu po kamenech skrz bodláky a křoví. Když půjdete po červených značkách a stopách svých předchůdců určitě dojdete do cíle ale je to trochu hledání. Na konci vás čeká panoramatická vápencová jeskyně s úžasnou vyhlídkou na celý mys. Nejhezčí atmosféra je tam při západu slunce a žádné vstupné vás tu nečeká. 

Pláž Spiaggia di Porto Ferro

Po detailním průzkumu Capo Caccia potřebovali naše nohy odpočinek, takže jsme se zbytek dne rozhodli relaxovat na pláži Spiaggia di Porto Ferro. Z parkoviště u jezera Lago Baratz, jsme po písečné cestě skrz borový háj došli na téměř prázdnou pláž obklopeni jen borovými lesy a písečnými dunami. Jako zajímavost se tu dochovalo několik válečných bunkrů a také tradiční Saracénské věže, které vznikaly v období od 15. do 18. století na příkaz španělských místokrálů na obranu před námořními piráty, kteří plenili vesnice až velmi daleko do vnitrozemí a jejich obyvatele odvlékali do otroctví.

La Pelosa – turistické peklo

Asi nejznámější místo na severu Sardinie je pláž La Pelosa, která je na fotkách focených mimo sezonu bez lidí velmi krásná. Realita je ale taková, že je v letních měsících tak přelidněná, že si tam musíte dělat rezervaci aby vás tam pustili. Proč by si někdo dělal rezervaci na přeplněnou pláž, když se na ostrově nachází stovky zátok bez lidí? Tuhle zátoku vám tedy rozhodně nedoporučím! Místo Pelosy jsme si vybrali mnohem zajímavější místo vzdálené 15 minut autem.

Cala Unia a tůra po pobřeží

Pláž Cala Unia je jedna z mnoha zátok, kolem kterých vede při pobřeží krásná stezka. Můžete tu hikovat a kochat se krásnými výhledy. Svým vzhledem, jsou tyto pláže úplně jiné než, které máte možnost vidět jinde na severu ostrova. Někdy musíte slézt po improvizovaných žebřících, nebo sešplhat po laně, takže tu zažijete i dobrodružství. Jedním si můžete být ale jistí skoro nikdo tu nebude. Tyto zátoky doslova vybízejí k nudismu, protože více soukromí než tady mít už nemůžete.  

Capo Testa

Na úplném severním cípu ostrova vás čeká pro mne asi nejhezčí místo Sardinie. Ostrov Capo Testa, který je uměle připojen k pevnině úžinou. Je tvořen masivními žulovými skalisky tvarovanými časem do bizarních podob a má až magickou atmosféru. Místní ostrov přezdívají „měsíční krajina“, protože přesně tak některá místa a pohledy na zvláštní tvary kamenů vypadají. Členitý výběžek proplétá několik cestiček mezi křivolakými tvary, které poskytují nádherné výhledy na skryté zátoky, útesy a dominantní maják.

Mezi skalisky se ukrývá i několik krásných pláží, které se podobají těm na Seyschelských ostrovech. Za nejhezčí považuji Spiaggia di Cala Spinosa, která leží přímo pod bufetem na slepém konci silnice a dostanete se na ní přes skaliska z vedlejší hlavní pláže, nebo můžete slézt skrz křoví od bufetu. Každý rok jsem tam byl ale úplně sám a trnitá cesta stála za to. Další malebná zátoka je Spiaggia Cala Francese, na kterou určitě narazíte při průzkumu kousek pod majákem. Na Capo Testu doporučuji přijet ráno aby jste si zajistili místo k parkování, kterých tu není mnoho (stojí se podél jediné silnice) a mohli si na tomto nádherném místě užít den.

      

Magický západ slunce u majáku Capo Testa

Bydlíte nedaleko? Pak máte vyhráno. Posezení na balvanech pod zdejším majákem je totiž sázka na jistotu – jde o jedno z nejhezčích míst pro sledování západu slunce na ostrově. Když se do bizarních skalních útvarů opře zlatá hodinka, atmosféra je doslova magická.

⚠️ Jedno malé varování: Rozhodně sem nevyrazte na poslední chvíli. Na západ slunce sem jezdí snad ještě více lidí než přes den. Najít volné místo na parkování podél ulice tak může být pořádná výzva. Dorazte s předstihem, ulovte si nejlepší balvan a užijte si show, která za to vážně stojí.

Costa Paradiso

Na severozápadním pobřeží Sardinie se skrývá jedno z nejúchvatnějších letovisek celého ostrova – Costa Paradiso. Zdejší pobřeží je charakteristické svými monumentálními skalisky z růžové a červené žuly, která byla po staletí tvarována větrem a mořem do neuvěřitelných, až bizarních útvarů. Mezi těmito masivními útesy jsou důmyslně vytesané vilky a apartmány, které díky své terakotové barvě dokonale splývají s krajinou. Hlavním klenotem je zde skrytá pláž Li Cossi, ke které vede úzká stezka podél moře a která nabízí koupání v průzračné smaragdové zátoce obklopené divokou středomořskou vegetací. Pláž není moc velká, takže bývá přes den často plná, takže vám doporučím sem jít až před západem slunce nebo v pozdní odpoledne.

Když se slunce začne sklánět k hladině Středozemního moře, nastává takzvaná „zlatá hodinka“, která zdejší krajinu promění k nepoznání. Už tak výrazné červené a růžové žulové skály doslova vzplanou sytými odstíny oranžové, ohnivé a purpurové barvy.

Nejlepší plán je projít si romantickou stezku na pláž Li Cossi, najít si své soukromé místo na některém z rozehřátých žulových balvanů a s lahví dobrého sardinského vína Vermentino sledovat, jak slunce pomalu mizí za obzor. Právě v tento moment pochopíte, proč toto místo dostalo své jméno – je to zkrátka kousek ráje na zemi.

Palau a pláž s majákem Porto Faro: Skrytý klenot Sardinie

Ti, co mě znají, moc dobře vědí, že mám slabost pro majáky. Na severu Sardinie najdete hned několik neuvěřitelně fotogenických míst, kde tyhle strážce pobřeží můžete obdivovat. Moje srdcová záležitost, kam se při každé návštěvě ostrova strašně rád vracím, je ale pláž Porto Faro v malebném městečku Palau.

Proč si tohle místo zamilujete?

• Rozkvetlá promenáda: Kolem pobřeží vede nádherná stezka lemovaná barevnými domky s typickým podloubím.

• Božský výhled: Pohled na bílý maják na pozadí tyrkysového moře mě prostě nikdy neomrzí.

• Svatý klid: Kupodivu tu málokdy bývá plno. Většina turistů totiž Palau vnímá jen jako přestupní stanici, odkud okamžitě odplouvá na nedaleké souostroví La Maddalena.

• Kemp se sprchou: Nedaleko od majáku najdete také pěkný kemp, kde se ukrývají sprchy a toalety, které můžete při troše drzosti v nouzi využít.

Můj tip: Pokud se vám nechce platit za trajekt nebo výletní loď na La Maddalenu, pobřeží kolem Palau je malou (a bezplatnou) útěchou. Charakter zdejších pláží a divoce tvarované, oblé žulové útesy jsou totiž od slavného souostroví skoro nerozeznání!

 

Roccia dell’Orso – Capo d’Orso a nedaleký maják

Nedaleko Pallau najdete další místo plné křivolakých skal, velmi podobné ostrůvku Capo Testa. Roccia dell’Orso – Capo d’Orso je obrovský žulový útvar připomínající sochu medvěda, který dominuje 170 metrů vysokému pahorku. Je symbolem severu ostrova a nabízí nádherné výhledy na tyrkysové moře a souostroví La Maddalena. Vyhlídka se nachází na soukromém pozemku a je zpoplatněna vstupným 3 eura, ve kterých je zahrnuto i parkování.

Výšlap na vyhlídku je otázka 20 minut a nám se zdejší okolí líbilo natolik, že jsme se rozhodli nechat auto na parkovišti a dojít skrz stezku vedoucí křovinami a troskami starých domů k majáku Faro di Capo d’Orso. U majáku je také molo, kde se můžete vykoupat a pozorovat plachetnice a čluny, plavící se kolem vás. Další nádherné místo jen pro nás, co nejsme líní udělat pár kroků navíc.

Capo Ferro – Vecchio Faro Rosso

Do třetice všeho dobrého, tu mám ještě poslední typ na další opuštěný maják Capo Ferro – Vecchio Faro Rosso, ke kterému je moc pěkná procházka v podvečer nebo na západ slunce. Auto můžete nechat u brány k novému majáku, který ten starý nahradil a po prašné cestě pokračujte směrem k moři. Místo není moc známé, takže davy tu rozhodně nečekejte.

Ostrov La Maddalena a Caprera

Pokud toužíte po plážích, které snesou srovnání s Karibikem, a divoké přírodě provoněné myrtou, souostroví La Maddalena a sousední ostrov Caprera jsou trefou do černého. Hlavní branou do tohoto pozemského ráje je přístavní městečko Palau na severu Sardinie. Odtud vyplouvají prostorné trajekty (společnosti jako Delcomar či Maddalena Lines) ve špičce každých 15 až 30 minut. Cesta na hlavní ostrov La Maddalena trvá pouhých 20 minut. Zpáteční lístek pro dvě dospělé osoby a běžné osobní auto vyjde v hlavní sezóně zhruba na 40 až 60 EUR v závislosti na konkrétním čase a lodní společnosti. Lístky snadno koupíte přímo v přístavu před vyplutím, ale v červenci a srpnu je jistější pořídit je s předstihem online.

Jakmile dorazíte do malebného přístavu La Maddalena, máte možnost pokračovat vlastním autem. Pokud cestujete bez auta, spolehnout se můžete na lokální autobusy (linky litoraneo), které vás zavezou k nejoblíbenějším plážím, nebo si v městečku půjčte elektrokolo, což je skvělá volba pro sportovněji založené cestovatele. Poslední a nejdražší možností je pronájem člunu. Ty menší můžete řídit sami, ty větší si pronajímáte i s kapitánem, který vám bude také průvodcem. Ceny takových výletů se pohybují od 200 eur. Ostrovy jsou propojené 600 metrů dlouhým mostem Passo della Moneta, takže můžete hladce přejíždět z La Maddaleny na neobydlenou a divokou Capreru.

A co vás na ostrovech čeká? Na La Maddaleně si nenechte ujít panoramatickou jízdu po silnici Strada Panorámica, která nabízí úchvatné výhledy na moře, a odpočiňte si na pláži Spiaggia di Tegge. Sousední Caprera je zase rájem pro milovníky pláží s azurově modrou vodou a nedotčené přírody. Můžete zde navštívit dům a muzeum italského hrdiny Giuseppe Garibaldiho, nebo se vydat na pěší túru borovými háji. Ta vás dovede k ikonickým skrytým zátokám, jako je Cala Napoletana, Cala Coticcio a spousta dalších, kde se budete koupat v neuvěřitelně průzračné, tyrkysové vodě obklopeni žulovými skalisky. Členité pobřeží ukrývá jednu skrytou zátoku za druhou, stačí se jen napojit na některou z pěšin při pobřeží a vydat se na cestu za pokladem. Nezapomeňte na dostatek vody a jídla, žádné bary, toalety ani obchody tu nenajdete. Celá Caprera je přírodní rezervace.

Východní část Sardinie ve znamení hor

Cala Goloritzé

Pláž Cala Goloritzé je bezpochyby jednou z nejfotografovanějších scenérií Sardinie, což je dáno její monumentální 143 metrů vysokou skalní věží Monte Caroddi a neuvěřitelně tyrkysovou vodou. Protože je pláž od roku 1993 národní přírodní památkou, platí zde přísná pravidla: je zde striktní zákaz kotvení motorových člunů (lodě vás mohou vysadit jen v bezpečné vzdálenosti a vy musíte doplavat), takže jediný způsob, jak se legálně dostat suchou nohou přímo na pláž, je pěší hike z vnitrozemí.

Vzhledem k obrovskému zájmu a snaze o ochranu přírody je dnes vstup na stezku regulován. Rezervace je naprosto povinná a kapacita je omezena na 250 osob denně. Pro rezervaci musíte použít italskou aplikaci Heart of Sardinia. Rezervaci i platbu ekologického poplatku (vstupného), který činí 6 EUR za osobu, lze provést maximálně 72 hodin před plánovaným výletem. Hike začíná na náhorní plošině Altopiano di Golgo u kempu/baru Su Porteddu, kde pohodlně zaparkujete auto na hlídaném bezplatném parkovišti (v ceně lístku). Rezervaci správci kontrolují na parkovišti i při vstupu na pláž.

Co se týče náročnosti, nejedná se o žádnou procházku v žabkách, ale o regulérní horský trek. Cesta tam vede z kopce a trvá přibližně 1 až 1,5 hodiny. Skutečná výzva však přichází při cestě zpět – čeká vás zhruba 3,5 km dlouhé stoupání s převýšením kolem 470 výškových metrů na ostrém slunci a po kamenitém, klouzavém vápencovém terénu. Zpáteční cesta nahoru zabere zhruba 1,5 až 2 hodiny čistého času. Pevná treková obuv (ideálně pohorky nebo kvalitní tenisky) je zde naprostou nutností, stejně jako pokrývka hlavy a minimálně 2 až 3 litry vody na osobu, protože na samotné pláži není žádný stín, toalety ani možnost koupit si občerstvení.

 

Gorropu Canyon

Pokud na Sardinii toužíte po pořádné dávce adrenalinu a monumentální přírodě, kaňon Gola di Gorropu (často přezdívaný evropský Grand Canyon) nesmí ve vašem itineráři chybět. Tato fascinující vápencová soutěska v pohoří Supramonte se pyšní stěnami vysokými až 500 metrů, které se v nejužších místech přibližují na pouhé 4 metry. Výjimečností kaňonu je jeho mikroklima, díky kterému zde přežívají vzácné endemické druhy rostlin a živočichů, jako je orlíček Aquilegia nuragica nebo sardinský mlok. Uvnitř kaňonu vás čeká fascinující terén plný obřích, vodou vyhlazených bílých balvanů. Trasa je uvnitř rozdělena podle náročnosti barevnými sektory – zatímco zelený zvládne každý, žlutý a červený už vyžadují trochu obratnosti a občasné lezení po čtyřech.

K této přírodní síni se můžete dostat dvěma hlavními způsoby podle toho, kolik sil chcete ušetřit. Nejoblíbenější panoramatická trasa začíná v horském průsmyku Passo Genna Silana na silnici SS125, kde můžete zaparkovat auto na velkém parkovišti u hotelu Gorropu. Odtud vás čeká zhruba 4,5 km dlouhý, strmý sestup dolů do údolí (cca 2 hodiny). Cesta zpět nahoru je logicky velmi náročná, proto většina turistů volí možnost nechat se zespodu vyvézt terénním džípem 4×4 zpět k průsmyku (tuto službu si jednoduše domluvíte s personálem přímo u vstupu do kaňonu). Druhou, rovinatější, ale delší možností je vyrazit od mostu Sa Barva nedaleko městečka Dorgali, kde se platí parkovné kolem 10 EUR na den a cesta k soutěsce vede podél řeky Flumineddu.

Samotný vstup do kaňonu je zpoplatněn a lístek stojí 6 EUR pro dospělého (děti a mládež od 6 do 17 let platí 4 EUR). Velmi důležité je mít s sebou dostatek hotovosti, protože signál v soutěsce pro platbu kartou nefunguje. Na pokladně dostanete krátkou instruktáž o bezpečnosti a chování v kaňonu. Do batohu si rozhodně přibalte pevnou trekovou obuv s dobrou vzorkovanou podrážkou (v žabkách vás dovnitř nepustí), pokrývku hlavy a minimálně 2 litry vody na osobu, protože uvnitř kaňonu ani na přístupových cestách žádné občerstvení nekoupíte.

Pedra Longa

Pokud hledáte trek, kde budete mít modravý obzor neustále na dohled a turistické davy necháte daleko za sebou, pobřežní stezka ze skalního masivu Pedra Longa na pláž Spiaggia di Fenile (či k přilehlým divokým zátokám oblasti Giradili) je pro vás to pravé. Výchozím bodem je ikonická, 128 metrů vysoká vápencová jehla Pedra Longa, která strmě stoupá přímo z mořské hladiny. Odtud se vydáte po úzké, kamenité stezce, která je součástí proslulé a náročné trasy Selvaggio Blu. Na tomto úseku vás čeká fascinující mix syrové přírody, vůně divokých bylin a dramatických výhledů na nekonečné moře na jedné straně a monumentální útesy padající z výšky stovek metrů na straně druhé.

Tento hike vyžaduje pevnou obuv a dobrou kondici, protože stezka neustále stoupá a klesá po ostrém vápencovém podloží a místy je potřeba zapojit i ruce. Odměna za vynaložené úsilí je však stoprocentní. Jakmile dorazíte do oblasti Fenile, otevře se před vámi panenská krajina, kde se strmé skály setkávají s průzračnou vodou té nejčistší tyrkysové barvy. Na rozdíl od přeplněných letovisek zde hluk aut střídá pouze šumění vln a cinkání zvonců divokých koz. Je to ideální místo pro ty, kteří chtějí zažít tu nejautentičtější a nejdivočejší tvář Sardinie, daleko od civilizace.

Plavba po plážích a jeskyních

Po krásných dnech strávených na severu je čas poznat poslední, východní stranu ostrova. Tu charakterizuje především pohoří Gannrgent s nejvyšším vrcholem Punta La Marmora (1 834 m). Tyto majestátné hory jsou protkány nádhernými hiky, které vás zavedou do kaňonů, jeskyní nebo ukrytých zátok, kam se jinak suchou nohou nedostanete. Nocujeme ve městě Dorgali a hned ráno vyrážíme do přístavu Cala Gonone odkud vyjíždí lodní taxi po již zmíněných plážích ukrytých na úpatí hor. Kromě vyhlídkových lodí, které za cenu od 30 eur na den pendlují tam a zpět podél pobřeží můžete využít i pronájem malého člunu, nebo kajaku. Takové půjčení člunu ale vyjde včetně paliva na několik stovek eur ale zase si můžete zastavit kde chcete i tam kam velká loď nemůže. Plavba po pobřeží je jeden z nejvyhledávanějších výletů na ostrově, takže očekávejte davy. 

Trasa začíná v již zmíněném městečku Cala Genone odkud pokračuje kolem jeskyní Grotta del Bue Marino, kde můžete v případě zájmu vystoupit a zaplatit si prohlídku. Tu jsme vynechali a pokračovali jsme k pláži Cala Luna. Na té najdete hned několik menších jeskyní, které jsou zdarma a můžete je využít jako úkryt před sluncem při koupání. Pláže na úpatí hor jsou oblázkové, takže je barva vody azurově světle modrá a křišťálově čistá. Celkově je zdejší prostředí úplně jiné než ve zbytku ostrova.

Dále plavba pokračuje přes pláže Cala Mariolu a Cala dei Gabbiani, které jsou všechny krásné ale podobné až do cílové stanice Cala Goloritzè. Zátoka, nad kterou se tyčí bílá, 150 m vysoká špičatá skála Punta Goloritzé populární také mezi horolezci. Samotná pláž je velmi malá a velké lodě na ní nekotví. Často bývá cílem hikerů, kteří sem jdou skrz pohoří pěšky. Od loňského roku už bohužel tato pláž vyžaduje rezervaci, aby se zamezilo davům. To kolik času zůstanete na některé ze zastávek je na vás, jen si hlídejte jízdní řád vaší plavební společnosti. Celý výlet je spíš o tom vidět nádherné pobřeží z moře a jako bonus navštívit jeskyně a vykoupat se v úchvatně modré vodě. Vzhledem k velkému provozu lodí a zájmu turistů to není úplně relaxační záležitost, nicméně bych si tuto plavbu klidně někdy zopakoval a rozhodně za to stojí.

   

Závěr

Sardinie je opravdu veliký ostrov a i když se budete vracet každý rok, vždy vás něčím novým překvapí a nadchne. Tento cestopis jsem napsal ze 4 cest, kdy jsem měl možnost projet všechny strany ostrova a pořád mi toho ještě spousta chybí. Ostrov je velmi rozmanitý a každá část zaujme něčím jiným. Rozhodně nenabízí jen nejhezčí pláže z celé Itálie ale i krásné hory, jeskyně, města a především gastronomii, která je Italům vlastní. Mám pocit, že většina lidí, cestuje hlavně na sever, který je nepochybně krásný, ale ostatní strany ostrova rozhodně nezaostávají a pokud bych chtěl trávit dovolenou v klidu a bez davů, preferoval bych spíš jihozápad. Sardinii, bych vytkl jen jedinou věc a to jsou malé medůzy, kterým se líbí většinou na těch nejčistějších a klidnějších plážích na severu a západě ostrova. Na východní straně jsem je nikde neregistroval.