Cestopis – TOP 15 věcí co vidět a ochutnat na Sicílii

Sicílie – ostrov slunce, ohně a tajemství. Když se řekne Sicílie, mnohým se vybaví kouř z Etny, vůně čerstvě utržených citrónů nebo upečených cannoli, barvy tržišť v Palermu nebo dramatické příběhy z filmů o mafii. Ale za těmito obrazy se skrývá mnohem víc – krajina plná kontrastů, kde se střetává drsná příroda s jemností místních lidí, starověké ruiny s moderním chaosem a kuchyně tak bohatá, že se do ní zamilujete už po prvním soustu.

Pro naši první okružní cestu Sicílií jsme si vybrali velikonoční prázdniny – a byla to skvělá volba. Letěli jsme z německého Norimberku do Palerma se společností Ryanair za necelých 100 eur. Jarní období mohu vřele doporučit: příjemné teploty kolem 20 °C, minimum turistů, rozkvetlá příroda a příznivé ceny za ubytování. Naše cesta byla vyvážená – lákala nás jak divoká příroda, tak malebná města, a tak mé tipy z pohledu fotografa rozdělím zhruba napůl. Čekají vás vyhlídky, kde se zatají dech, i uličky, kde je radost se ztratit s foťákem v ruce.

Obsah článku:

Toggle

Město Palermo

Po večerním příletu na menší letiště a vyzvednutí Fiata Pandy jsme se vypravili do víru nočního Palerma. První šok pro nás byla dopravní situace. Řízení je tu opravdu oříšek a vyžaduje velkou dávku pozornosti i odvahy. Byli jsme hladoví, a tak jsme hned po nalezení hotelu zamířili do historického centra, které bylo jen pár kroků od nás. Bylo už po setmění a Palermo působilo strašidelně, syrově, ale zároveň nádherně. Z každého koutu voněla jiná delikatesa a v uličkách to žilo – hluk, smích, motorky, volání prodavačů. Obsadili jsme první volná místa v nenápadné restauraci a objednali si několik specialit. Na doporučení jsme ochutnali také Limoncello Spritz, které se nám stalo osudným – bylo tak dobré, že jsme si ho dávali každý den. A i dnes, doma na zahradě, je to moje letní klasika.

Příjemně opití a v dobré náladě jsme se toulali městem, kochali se barokními stavbami a objevovali tajemná zákoutí. Nejvíce nás zaujalo náměstí Piazza Giuseppe Verdi s nádherně nasvíceným divadlem Teatro Massimo, dále pak legendární Quattro Canti – známé také jako náměstí Čtyř písní, i když by se stejně tak hodilo říkat mu náměstí Čtyř králů nebo Čtyř ročních období, podle soch, které každé rohové výklenky zdobí. A samozřejmě nesmíme zapomenout na monumentální Fontánu Pretoria, která svou krásou a rozměry bere dech i v nočním osvětlení. Ale upřímně – atmosféra nočního Palerma byla okouzlující téměř na každém kroku.

Ráno nás v Palermu přivítal déšť, a tak jsme se vydali na západ – směrem k malebnému Scopellu a nedaleké přírodní rezervaci Zingaro. Po městském ruchu nás lákala příroda, moře a klidné tempo sicilského venkova.

Tip na koupání:

Pokud se v Palermu budete chtít osvěžit v moři, městská pláž vás pravděpodobně příliš neoslní. Mnohem lepší volbou je nedaleká pláž Mondello, která nabízí nádherně azurové moře a jemný bílý písek – jako z Karibiku. Voda je zde mělká a klidná, ideální na pohodové koupání. Mondello je ale také jednou z nejvyhledávanějších pláží na severním pobřeží Sicílie, takže v letní sezóně bývá často přeplněná lehátky a slunečníky. Přesto, pokud vyrazíte brzy ráno nebo mimo hlavní víkendový nápor, za tu krásu rozhodně stojí.

Vyhlídka Belvedere Castellammare del Golfo

Cestu na západ jsme si si zpříjemnili zastávkou v přístavním městečku Castellammare del Golfo. Čekali na nás tu malebné uličky, živý přístav, kavárny s výhledem na moře a také krásná písečná pláž Spiaggia Plaja, ideální na krátký odpočinek. Pokud pokračujete směrem na Scopello, rozhodně se zastavte na vyhlídce Belvedere Castellammare del Golfo, která se tyčí na skále nad městem. Nabízí dechberoucí výhled na celý záliv a pohodlně u ní zaparkujete autem – ideální místo na krátkou pauzu a pár nezapomenutelných fotek.

Vesnička Scopello

Scopello je malá sicilská vesnička, která svou velikostí možná nevyniká, ale atmosférou si vás okamžitě získá. Leží na okraji přírodní rezervace Zingaro a je známá svým starobylým tonnarem – bývalou tuňákovou továrnou u pobřeží s ikonickými skalními útesy faraglioni tyčícími se z moře. Tato scenérie je tak fotogenická, že byla použita i v několika filmech a patří k nejfotografovanějším místům na ostrově.

Auto můžete zaparkovat na některém z parkovišť okolo vesničky a parkovné stálo 3 eura na den. Počet uliček v městečku byste napočítali na jedné ruce – je opravdu malé, ale najdete tu útulné kavárny, restaurace, pekárnu a spoustu ubytování v okolí. Místo je obklopené rozkvetlými loukami a horami, takže si tu budete připadat jako v pohádce. Pokud nemáte auto, jezdí sem i autobus z Castelammare.

Přírodní rezervace – Zingaro

Přírodní rezervace Zingaro (Riserva Naturale dello Zingaro) je jedním z nejkrásnějších koutů Sicílie, kde se člověk doslova ztratí mezi mořem a horami. Leží mezi městečky Scopello a San Vito Lo Capo a je vůbec první přírodní rezervací založenou na ostrově. Zingaro je rájem pro pěší turisty a milovníky přírody, kteří si chtějí užít divokou krajinu, která se rozkládá podél dramatického pobřeží, kde se střídají skalní útesy, jeskyně a malebné oblázkové pláže s křišťálově čistou vodou.

Asi 2 km od Scopella najdete vstup, kde zaplatíte 5 eur. Odtud vás čeká přibližně 7 km dlouhá stezka malebným pobřežím, kde se můžete osvěžit na jedné ze zátok: Cala dell’Uzzo, Cala Marinella, Cala Berretta nebo Cala Capreria – s jemnými oblázky a vodou tak průzračnou, že vidíte až na dno. Cílem vaší cesty může být plážové středisko San Vito Lo Capo, nebo se můžete kdykoliv vrátit zpět. Po cestě nejsou žádné zdroje pitné vody, bary ani restaurace, takže nezapomeňte na svačinu a dostatek tekutin.

Mimo sezónu zaparkujete přímo u pokladen, ale v létě, pokud si nepřivstanete, budete muset využít vzdálenější parkoviště, dojet autobusem nebo jít pěšky.

Plážové město San Vito Lo Capo

Celý výběžek, na kterém se rozkládá přírodní rezervace Zingaro, nás natolik okouzlil, že jsme se rozhodli zůstat přes noc a strávit v oblasti i další den. Ubytování jsme si našli v krásném přímořském letovisku San Vito Lo Capo, které se pyšní jednou z nejhezčích pláží v celé Itálii – s jemným bílým pískem a azurově modrou vodou, která vypadá jako vystřižená z pohlednice.

Už cesta do města byla zážitkem sama o sobě – míjeli jsme malebné vyhlídky a zátoky, jako je například Belvedere Macari Bue Marino. Během Velikonoc bylo město téměř liduprázdné, a tak jsme si mohli vychutnat klid a mít celou pláž jen pro sebe. K večeři jsme ochutnali sicilskou specialitu – pizzu s pistáciemi a mortadelou. Na první pohled možná nevypadala nijak výjimečně, ale chuť byla naprosto geniální. Nechyběl samozřejmě ani Limoncello Spritz a sladká tečka tiramisu.

Ráno jsme si prošli skalnaté vyhlídky v okolí města a poté se vydali do nedaleké vesničky Erice.

Vesnička Erice

Malebná středověká vesnička Erice se rozkládá na vrcholu hory v nadmořské výšce přibližně 750 metrů a nabízí dechberoucí výhledy do všech stran. Vstoupíte-li do jejího kamenného srdce, čeká vás labyrint úzkých uliček, které se klikatí mezi tichými náměstíčky s jedinečnou, až mystickou atmosférou. Žádná auta, žádné davy – jen klid, historie a vůně dobrot linoucí se z místních kuchyní.

Dominantou Erice je hrad Castello di Venere, postavený na místě dávného chrámu zasvěceného bohyni Venuši. Během toulek městečkem narazíte na cukrárny a pekárny, kde si můžete dopřát typické sicilské dobroty – třeba arancini, smažené rýžové koule plněné ragú nebo mozzarellou, a samozřejmě slavné cannoli – křupavé trubičky plněné sladkým ricottovým krémem. Do Erice se dostanete buď autem po klikaté horské silnici, nebo romanticky lanovkou z Trapani. Ať už zvolíte jakoukoli cestu, čeká vás místo, kde se zastavil čas a kde si člověk připadá jako v pohádce.

 

Chrám Tempio di Segesta

Cestou napříč západní Sicílií jsme si udělali krátkou zastávku u Tempio di Segesta – osamělého dórského chrámu, který se majestátně tyčí na zeleném pahorku uprostřed zvlněné krajiny. I přes to, že chrám nikdy nebyl dokončen, působí neuvěřitelně zachovale a monumentálně. Klid místa, šum větru mezi sloupy a výhledy do okolní přírody vytvářejí atmosféru, která nutí zpomalit a jen tak stát – tiše obdivovat. Chrám je pozůstatkem starověkého města Segesta, kdysi významného centra elymské civilizace. Pokud máte chvíli navíc, můžete se vydat i ke zbytkům antického divadla na protějším kopci, odkud se otevírá panoramatický výhled až k moři.

Útesy schodiště Turků – Scala dei Turchi

Další zastávkou na cestě podél jižního pobřeží Sicílie bylo jedno z nejfotogeničtějších míst ostrova – Scala dei Turchi, neboli „Schodiště Turků“. Vítr a voda tu během staletí vytvořily z bílých útesů hladké terasy a zakřivené linie, po kterých můžete sestoupit až k moři. Zvlášť při západu slunce, kdy vše zalévá zlaté světlo má místo vizuální kouzlo, ale i tajemnou atmosféru. Schody s můžete prohlédnout i z vyhlídky Belvedere Scala dei Turchi, která je hned vedle silnice vedoucí podél pobřeží. V sezóně tu očekávejte davy lidí a dost možná i zákaz vstupu na schody.

Údolí chrámů – Valley of the Temples

Naše cesta pokračovala až k jednomu z nejvýznamnějších archeologických nalezišť celé Sicílie – Údolí chrámů (Valle dei Templi) nedaleko města Agrigento. Rozlehlé území poseté majestátními antickými chrámy, z nichž některé sahají až do 5. století př. n. l. Nejimpozantnější z nich, Chrám Concordie, stojí téměř neporušený, s hrdostí shlíží do okolní krajiny a připomíná slávu dávného řeckého světa. Při procházce mezi olivovníky a ruinami dalších chrámů, jako jsou Héraklův nebo Diův, vás pohltí ticho a monumentálnost místa. I krátká návštěva vás vtáhne do atmosféry starověku, kterou podtrhuje výhled na moře v dálce a teplé sicilské slunce nad hlavou. Je to místo, kde historie doslova dýchá z každého kamene. Vstupné stojí 17 eur.

Útesy Punta della Mola

Po několika hodinách v autě jsme se těsně před příjezdem do Syrakus rozhodli protáhnout nohy a osvěžit se na méně známém, ale o to zajímavějším místě – Punta della Mola. Tahle přírodní lokalita skrývá pískovcové útesy s nádhernými plážemi, vyhlídkami a překvapivě i volně přístupným labyrintem starých bunkrů a podzemních chodeb, které dodávají místu dobrodružný nádech. Pro každého, kdo má rád místa mimo hlavní turistické trasy, je tohle ideální zastávka.

Autem jsme dojeli skoro až k pláži a díky tomu, že lokalita zatím není příliš známá, zaparkovali jsme bez problémů. Na vyhlídkách ale doporučuju být obezřetní – pískovcové podloží je zrádné a v některých místech se může pod vámi nečekaně sesunout. Přesto je tohle místo naprostý skrytý klenot pro milovníky přírody, historie a klidného koupání mimo davy. Kousek opodál najdete klidnou pláž Spiaggia Punta del Pero, která je vhodná i pro koupání s dětmi.

 

Město Syrakusy

Další střípek na naší cestě historií představovaly Syrakusy a jejich malebná ostrovní čtvrť Ortigia, kde se čas jako by zastavil. Toulali jsme se klikatými uličkami lemovanými barokními paláci, objevovali skrytá zákoutí s kavárnami a nasávali atmosféru náměstí, z nichž dýchá historie na každém kroku. Největší dojem na nás udělala monumentální katedrála Narození Panny Marie. A protože jsme na Sicílii, nemohli jsme si odpustit ochutnávku místního street foodu – ať už šlo o arancini, pizzu nebo čerstvé cannoli, všechno bylo čerstvé, voňavé a naprosto neodolatelné.

Druhá část našeho putování vedla do archeologického parku Neapolis, kde jsme obdivovali slavné řecké divadlo vytesané přímo do skály. V jeho těsném sousedství nás zaujala i tajemná jeskyně Dionýsovo ucho.

Město Taormina

Taormina je jako stvořená pro pohlednici – malebné městečko vysoko na skalním ostrohu nad Jónským mořem, s výhledem na kouzelné pobřeží a majestátní Etnu v dálce. Patří k nejromantičtějším a nejnavštěvovanějším místům Sicílie, a není se čemu divit. Křivolaké uličky, elegantní paláce, terasy s výhledy, květinové balkony, vůně citronů a ovocných likérů, nespočet útulných kaváren a obchůdků s místními produkty – to vše dohromady tvoří nezaměnitelnou atmosféru města.

Zaparkovali jsme u lanovky, která nás vyvezla až do srdce Taorminy na kopci (6 eur za jednu cestu, 10 eur zpáteční). První dojem povýšila večerní atmosféra po západu slunce – město se rozsvítilo a zalilo měkkým světlem. Zamířili jsme do hlavní uličky Corso Umberto, která nás dovedla na kouzelné náměstí Piazza IX Aprile s dechberoucím výhledem do okolí. Sedli jsme si na chvíli, nasávali tu úžasnou energii a barvy červánků a pak se vydali šmejdit okolními uličkami. Den jsme zakončili výbornou večeří v jedné z místních trattorií.

Druhý den jsme pokračovali k nejslavnější památce – antickému řecko-římskému divadlu, odkud se otevírá ikonický pohled na moře i Etnu v dálce. Konají se tu koncerty a divadelní představení s kulisami, které nemají konkurenci. Toulavým krokem jsme procházeli město, ochutnávali místní dobroty ze stánků a neodolali ani ochutnávce – doporučuji pistáciový nebo melounový smetanový likér, a rozhodně taky zmrzlinu, ta tady prostě chutná jinak.

Taormina má také přístup k moři – lanovkou se dá pohodlně sjet dolů na pobřeží k ikonické Isola Bella, malému ostrůvku spojenému s pevninou úzkou písečnou šíjí. Pokud máte chuť, můžete sejít i pěšky a užít si cestou krásné výhledy. A pokud byste zážitků stále neměli dost, doporučujeme vyhlídkovou plavbu kolem okolních útesů a jeskyní – včetně slavné Grotta Azzurra.

Sopka Etna

Výstup na ikonu ostrova, kterou v sicilské krajině rozhodně nepřehlédnete, je celodenní záležitostí. Musíte mít štěstí na počasí, být připravení na proměnlivé počasí – a počítat s tím, že to nebude zrovna levná sranda. Existuje několik způsobů, jak se ke kráterům Etna přiblížit.

Nejjednodušší variantou je dojet autem nebo autobusem k Rifugio Sapienza, kde se nachází velké (často plné) parkoviště a dolní stanice lanovky. V okolí parkoviště se můžete zdarma projít po několika menších kráterech – už jen ty nabízí působivý pohled na lávovou krajinu. Pokud chcete výš, lanovka vás vyveze až do výšky 2 500 m n. m. – za 52 EUR na osobu (počítejte ale s frontami, které nebývají krátké, zejména v sezóně a často vyžadují rezervaci předem).

Z horní stanice můžete pokračovat speciálními terénními autobusy až do výšky kolem 2 900 m n. m., blíže k hlavním kráterům. Cena této části se pohybuje kolem 30 EUR. Pro samotný výstup ke kráteru na vrcholu (3 323 m n. m.) je však nutné mít certifikovaného průvodce – cena závisí na poskytovateli a začíná přibližně na 80 EUR.

Pokud nechcete řešit dopravu ani organizaci, můžete zvolit organizovaný zájezd z Katánie či jiných měst. Zahrnuje dopravu, průvodce a někdy i degustace místních vín nebo návštěvu okolních vesniček.

Nepodceňujte ani vhodné oblečení – do pozdního jara tu bývá sníh a i v létě na vrcholu fouká silný vítr. I tak ale stojí Etna za každý krok – výhledy i pocit, že stojíte na živé sopce, jsou nezapomenutelné.

Město Cefalů

Cefalù byla naší poslední zastávkou před odletem – a zároveň jedním z nejikoničtějších míst, která jsme na Sicílii navštívili. Dominantou města je majestátní kamenná katedrála Duomo di Cefalù, tyčící se pod skalnatým masivem La Rocca, který vytváří dramatické pozadí pro celé historické centrum. Podél pobřeží se rozprostírá písečná pláž, známá svými typickými kamennými oblouky a klenbami, sahajícími až k moři.

Na koupání sice nebylo počasí, ale i tak si nás město okamžitě získalo. Toulali jsme se úzkými kamennými uličkami, vychutnali si drink na uvolnění před cestou domů a poslouchali jemné šumění moře na téměř prázdné pláži. Nad městem se navíc tyčí trosky hradu Ruderi del Castello di Cefalù, odkud se otevírá panoramatický výhled na celé pobřeží i okolní kopce – místo, kde se loučení se Sicílií stává opravdu silným zážitkem.

Často kladené dotazy:

Jak se dostat na Sicílii?

Letecky máte na výběr mezi Catanií na východě, Palermem na severu nebo Trapani na západě ostrova. Z Prahy, Norimberku nebo Vídně se mimo sezónu dají sehnat zpáteční letenky do 100 eur. Přímé lety sem zajišťuje například Ryanair, Wizzair, ale i další letecké společnosti.

---

Půjčení auta na Sicílii?

Půjčení auta tu může být dražší než jinde v Itálii, ale bez auta si ostrov opravdu neužijete. Doporučujeme si připlatit za plné pojištění a dávat pozor na rychlostní limity a parkování – pokuty tu nejsou žádná legrace. Cena za menší auto se pohybuje od 60 eur na den. Vymáhání pokut je tu prý „pod dohledem mafie“. Místní firmy si totiž účtují poplatky i za samotné předání pokuty do správního řízení. Nás stála jízda 56 km/h v obci 295 eur. Půjčovna si nejdřív strhla 35 eur za „pokutu“, z čehož se vyklubal poplatek za předání údaj úřadům. Samotná pokuta přišla po šesti měsících poštou do Česka – dalších 260 eur s výhrůžným dopisem. Takže pozor na to.

---

Ubytování na Sicílii?

Veškeré ubytování jsme řešili na poslední chvíli přes Booking.com a Airbnb.com. V dubnu nebyl problém najít volné bydlení ještě během dne, často s výraznou slevou. Nejhezčí, co jsme zažili, bylo B&B Le Biciclette – s krásnou snídaní na střešní terase a skvělou atmosférou.

---

Závěr:

Během naší pětidenní cesty kolem Sicílie jsme zažili spoustu krásných zážitků a objevili mnoho zajímavých míst. Určitě by stálo za to mít více času a některé oblasti prozkoumat důkladněji. Cestování bylo – až na stresující dopravu v Palermu – naprosto bez problémů. Vždy jsme našli místo na zaparkování, silnice byly ve slušném stavu a díky flexibilnímu ubytování jsme mohli plánovat podle nálady. I počasí nám přálo – až na dvě přeháňky jsme měli většinu času jasno nebo pod mrakem. Na jaře má Sicílie opravdu své kouzlo. Celkově musím říct, že čím jižněji v Itálii jste tím je krásnější. Sicílie i její sestra Sardinie jsou oba nádherné ostrovy, které rozhodně stojí za návštěvu.

Pokud si chcete navodit atmosféru Sicílie ještě před odjezdem, vřele doporučuji výbornou druhou sérii seriálu White Lotus. Děj se odehrává v kulisách Taorminy, Cefalù a Palerma – známá místa uvidíte z nové perspektivy, často až filmově pohádkové. Skvělá volba pro naladění na cestu i pro zpětné oživení zážitků.

Co dalšího bych rád viděl ale nezbyl na to čas:

• Město Catania
• Město Noto
• Výlet na Liparské ostrovy