Cestopis podzimní Paříž – 10/2015

Podzimní výlet do Paříže

Mou již druhou cestu do Paříže jsme absolvovali na konci října 2015. Moje přítelkyně Terka často snila o tom, že by se chtěla do Paříže podívat, takže její dárek k narozeninám jsem měl jasný už dlouho dopředu. Když jsem pak na internetu hledal zajímavé poznávací zájezdy, váhal jsem jestli výlet naplánovat ve vlastní režii nebo využít nějakého organizovaného zájezdu. Vždycky jsem měl z cestovek, které dělají tyhle autobusové zájezdy spíše legraci a všechno si raději zařizoval sám. Problém byl, že aby se alespoň trochu vyplatilo jet do Paříže autem, potřebujete alespoň 4 lidi, nehledě na to, že je to skoro 1000 km a parkování i jízda po Paříži je pěkný horor. Po zkušenostech z roku 2014 jsem se rozhodl vzít hotový zájezd na 5 dní i s cestou s tím, že využijeme jen hotel, dopravu, přes den se od skupiny trhneme a užijeme si Paříž podle sebe.

TIP: výhodné a spolehlivé letenky do Paříže najdete u Letušky

1. den – Cesta z Plzně do Paříže

Odjezd z ČR byl naplánovaný na 18:00 z autobusového nádraží v Plzni. Po menším zpoždění dorazila flotila dvoupatrových, starších autobusů značky Neoplan a vyjeli jsme směr Německo. Z cesty autobusem jsem měl trochu strach, některé recenze nebyly úplně pozitivní, ale nakonec byla cesta pohodlná a bez technických problémů jsme dorazili v 7 ráno do Paříže. Když porovnám cestu letadlem s autem nebo autobusem neni to po silnici o moc delší. Počítejte se mnou: cesta na letište 1-2 hodiny (podle bydliště), čekání na letišti cca 1-2 hodiny, let 2 hodiny, čekání na letišti v Paříži cca 1 hodina, doprava z letiště do centra paříže cca 1  hodina = celkem cca 8-9 hodin. Autem jsem byl v Paříži z Chebu v roce 2014 za 8 hodin, autobus to zvládl za 12 hodin (4 povinné půlhodinové zastávky). Nemusíte nikde přestupovat, nic řešit, jen spíte, koukáte na film nebo si čtete. Na delší trasy je samozřejme letadlo lepší. Chci jen poukázat na to, že autobus není v případě Paříže špatná volba a pokud nemáte nějakou super levnou letenku tak je to i levnější.

2. den – Bazilika Sacre Couer, Montmartre, Grévin, Latinská čtvrť, Notre Dame

Vystoupili ve čtvrti Montmartre. Hned jsme se odtrhli od zájezdové skupiny a šli si po svých. V rychlosti jsme okoukli kabaret Moulin Rouge a pak jsme si to namířili směrem k bazilice Sucre Couer. Takhle brzy ráno se uličky Montmarteru teprve probouzeli. Kavárníci vyndavali stolečky, v pekařství stály fronty na čerstvé, teplé croissanty a lidé cestovali do práce. Terku hned po ránu ošplouchla kaluž od jedoucího auta. To bylo tedy pěkné přivítání. Jen jsme se nad tím pousmáli a protože byla zima, tak jsme také posnídali teplé Croissanty a mini koblížky na zahřátí. Kdo neochutnal teplý croissant z Paříže, ke kterému má ten český opravdu hodně daleko tak by měl jet do Paříže už jen kvůli tomu. Ta chuť po másle a vláčnost byla prostě dokonalá.

Bazilika Sacre Coeur

Naší první zastávkou byla bazilika Sacre Coeur. Nachází se na vrcholku kopce Montmartre a je tak jedním z nejviditelnějších pařížských monumentů. Architekt Paul Abadie ji postavil ve stylu, kterého dosáhl smíšením byzantského a románského slohu. Bazilika má půdorys řeckého kříže. Má čtyři menší kupole a jednu hlavní největší s výškou 83 m zakončenou lucernou s kolonádou z korintských sloupů. K vrcholku, kde bazilika leží vede kaskáda schodišť a zelených trávníků, které v teplých dnech obléhají odpočívající turisté. Najdete tu také trojici fontán a z vrcholku je nádherný výhled na panorama Paříže. Vstupné bylo zdarma, tak jsme si prohlédli krásný interiér baziliky a namířili si to skrz uličky Montmarteru do muzea voskových figurín Grévin. Po cestě jsme prošli několik typických pařížských pasáží, které byly plné pěkných kaváren, kde nás přes nablýskané výlohy lákaly krásné dortíčky.

Muzeum Grévin

Toto slavné muzeum voskových fogurín nese jméno sochaře, karikaturisty a tvůrce divadelních kostýmů Alfreda Grévina (1827–1892). Bylo otevřeno 5. června 1882 a je díky svému interiéru zapsáno na seznamu historických památek. Najdete tu kolem 450 voskových figurín významných osobností a rovněž tu uvidíte scény z dějin Francie. Vstupné činní 24,5 eura a návštěvní okruh Vás provede několika tématicky zaměřenými sály, kde je kladen důraz na autentičnost prostředí, rekvizit a také na světelné a zvukové dokreslení atmosféry. Jako první Vás přivítá mramorové schodiště s bystou A. Grévina a Palais de Mirages (Palác zázraků) atrakce na principu optické iluze. Mezi nejhezčí patří také Salle des cocktails (Koktejlový sál) plný celebrit, herců a zpěváků nebo kavárna plná místních herců a spisovatelů. Určitě za sebe mohu muzeum doporučit. Prohlídka zabere 1-2 hodiny času a proti konkurenční Madame Tussauds nabídne navíc stylové interiéry.

Musée du Louvre

Po prohlídce muzea jsme se pěšky vydali směrem k Musée du Louvre. Prohlédli jsme si zahrady Královského Paláce a kousek od náměstí před ním jsme objevili luxusní cukrárnu. Tady už jsme neodolali a nakoupili si několik dobrot. Bez ohledu na cenu (2,5-5 eur/ks) vypadaly zákusky nádherně a chutnaly ještě lépe. Nechali jsme si vše zabalit a zalíbilo se nám v čajovně www.teabythe.com na náměstí u Louvre, kde jsme si udělali dortový dýchánek a využili zdejší wifi. Po vytrávení vydatné svačiny jsme obešli celý Louvre a prohlédli si ho z venku. Udělali jsme si pár fotek na nádvoří u skleněné pyramidy, ale prohlídka muzea nás nelákala, takže jsem se vydali do parku u malého vítězného oblouku, kde jsme chvilku poseděli u jezírka. Dál pak směrem ke katedrále Notre Dame a latinské čtvrti.

Katedrála Notre-Dame

Neboli katedrála Panny Marie, zastarale Chrám Matky Boží, je postavena v gotickém stylu a nachází se na východní polovině ostrova Île de la Cité, který obtéká řeka Siena. Už při vchodu Vás katedrála ohromí svou velikostí a je schopna pojmout až 9000 osob. Vstup do chrámu zdobí galerie 28 kamenných soch judských králů. Západní rozeta znázorňuje Pannu Marii a z římsy katedrály zlověstně shlížejí démonické chrliče. Na věže je možné vystoupat po 378 schodech a obdivovat Paříž z výšky. Jižnímu průčelí katedrály vévodí rozeta o průměru 13 metrů. V této části katedrály najdete také klenotnici, obsahující církevní poklady katedrály, staré rukopisy a relikviáře. Vnitřek katedrály je rozdělen na pět chrámových lodí a nepřehlédnutelná jsou obří okna vykládaná nádhernými mozaikami. Atmosféra a velikost této katedrály je opravdu ohromující a patří k největším skvostům Paříže. Vstupné je zdarma.

Za katedrálou se rozkládá park, který vede ke světoznámému mostu lásky, jehož zábradlí je obepnuté zámky, od kterých zamilovaní odhazují klíč do řeky jako symbol toho, že jejich láska vydrží navždy. Na nábřeží řeky najdete malé tržiště, nabízející knihy, všemožné turistické cetky a samozřejmě také zámky. Když jsme si prohlédli okolí katedrály, zamířili jsme do latinské čtvrti, která začíná hned přes ulici.

Latinská čtvrť

Každý průvodce Vám ji doporučí jako místo, kde se dobře najíte, takže jsme si tu naplánovali oběd. Najdete tu jednu restauraci vedle druhé a v některých se dá najíst za rozumné ceny. Jak, ale poznat tu pravou, když jídlo podle názvu ani neznáte? Nám padla do oka jedna čínská restaurace, kde se jídlo formou bufetu nabíralo a platilo podle váhy. Nabrali jsme si spoustu krevet na různé způsoby a k tomu rýži a nudle. Po vydatném obědě jsme se vypravili na prohlídku čtvrti. Nejvíc nás tu zaujal vzhled jednotlivých kaváren a restaurací, takže jsme courali a fotili ty nejzajímavější.  Asi po půl hodině jsme došli k paláci Pantheon. Hned vedle sídlila místní univerzita a na ulici to vypadalo jak při natáčení Harryho Pottera 😀 Všichni v saku a školních uniformách.

Měli jsme do schůzky se zbytkem skupiny ještě dost času tak jsme se vydali na průzkum druhé strany čtvrti. Nalezli jsme spoustu pěkný uliček a ochutnali tradiční palačinky s nutelou. Když se setmělo prošli jsme ještě jednou večerní nábřeží kolem Notre Damu, kde jsem nafotil pěkné noční fotky. Ve 21 hodin večer jsme se sešli se zbytkem zájezdu a autobus nás odvezl do hotelu, který se nacházel kousek za Paříží. Po dnešku jsme byli rádi, že si můžeme lehnout. Nachodili jsme přes 20 km a pěkně nás boleli nohy.

3.den – Zámek Versailles, Eifelově Věž, La Defence, Montparnasse

Vstávali jsme velmi brzy, kolem šesté hodiny ráno aby jsme se stihli vystřídat v hotelové restauraci. Snídaně byla typicky francouzská: croissanty, toustový chléb, máslo, marmeláda, musli, mléko, čaj a káva. Naštěstí jsme byli v první skupině, protože po croissantech se jen zaprášilo a na druhou skupinu nezbylo nic :D. Byly prostě skvělé. V 8 hodin už jsme stáli na parkovišti před zámkem Versailles, jehož prohlídka byla naším dopoledním programem. Vyplatilo se nám přijet tak brzy, jakmile otevřeli, šli jsme dovnitř mezi prvníma a venku se mezitím utvořila fronta na 2-3 hodiny stání. Vstupné do zámku stojí 15 € a pokud je Vám do 25 let vč., tak to máte zdarma, pokud prokážete věk u vchodu nějakým dokladem. Zdarma je také prohlídka zahrad a to pro všechny.

Zámek Versailles, vzdálený asi 20km západně od Paříže, nechal vybudovat Ludvík XIV., z původně malého loveckého zámečku. Do té doby panovníci sídlili v Louvru. Na stavbu byli povoláni všichni umělci, které mohl francouzský národ nabídnout, celkem asi 30 000 lidí. Trvalo celkem 50 let, než byl skvostný zámek dokončen. Nejslavnějším prostorem je Zrcadlový sál, plný překrásných lustrů a zrcadel. Uniknout by Vám neměla také nádherná galerie bitev s obrazy z dob Napoleona v životní velikosti. Jinak tu najdete desítky nazdobených pokojů, pěknou kapli a za pozornost stojí samozřejmě také zahrady tohoto 680 metrů dlouhého zámku. Ty se rozkládají na více než 100 hektrech a jsou v nich vybudovány vyhlídky, široké aleje zdobené sochami a umělými kanály, spousta fontán, jezírek, altánků a projít celou zahradu Vám zabere i několik hodin. V zámku lze také shlédnout pěknou vizualizaci jak se zámek postupně rozrůstal. Osobně nejsem moc na návštěvy zámků, ale prohlídku Versailles mohu jedině doporučit. Výzdoba interiérů a především obrazy mě opravdu nadchly a za investovaných 15 eur to stálo.

Po shlédnutí zámku i zahrad, jsme se vrátili na parkoviště kam v poledne vedla už opravdu dlouhá fronta na pokladnu. Pokud sem někdy pojedete, rozhodně si přivstaňte a buďte tu brzy ráno, jinak ztratíte několik hodin stáním ve frontě. Všude kolem pobíhali černoušci prodávající Eifelovky v různých velikostech a spoustu dalších suvenýrů za ty nejlepší ceny. 6 Eifelovek na klíče za 1 euro, no neberte to! Někdo dokonce usmlouval i 7. Prodejci jsou usměvaví, ukecaní ale také hrozně vlezlí a otravní. Čas od času je rozehnali policisté, ale jakmile odešli byli všichni zpátky. Po krátké pauze na oběd jsme autobusem odjeli zpět do Paříže, kde nás čekala návštěva moderní čtvrťi La Defence.

La Defence

Je název obchodní čtvrti , která je charakteristická supermoderními stavbami a mrakodrapy. Leží na předměstí Paříže severozápadně od centra. Za své jméno vděčí Défense (obrana) památníku Obrany Paříže z r. 1871 od sochaře Barriase. Výstavba této obchodní čtvrti byla nejodvážnějším počinem francouzské poválečné architektury a je aktuálně jediné místo, kde se smí v Paříži stavět výškové a moderní budovy. Aby se zamezilo dopravnímu přetěžování čtvrti, je Défense ohromnou pěší zónou o délce 1,2 km, která terasovitě sahá až k břehu řeky Seiny. Po obou stranách této pěší promenády se tyčí moderní mrakodrapy, všech možných tvarů, z nichž nejvyšší má 45 pater. Mezi budovami najdete také místa pro volnočasové aktivity a sport. Stojí tu i největší obchodní středisko v Evropě.

Dominantou čtvrti je La Grande Arche (Velká archa), která vznikla v r. 1989 a rozhodně ji nepřehlédnete.  Je to 105 m vysoký, hranatý oblouk pokrytý sklem a bílým mramorem, který navrhnul dánský architekt Otto von Spreckelsena. Jeho váha se odhaduje na 300 tisíc tun. I když z dálky nevypadá tak mohutně, ve skutečnosti by se pod něj vešla celá katedrála Notre-Dame. Archa slouží jako vyhlídkové místo a jsou v ní také umístěné kanceláře.

My jsme využili hodinu volného času k procházce po promenádě. Sluníčko svítilo a pod archou se na schodech se opalovaly davy turistů. Když stojíte přímo pod ní tak, teprve pak si uvědomíte jak je obrovská. Já jsem si v obchodním středisku koupil nové boty, protože u těch starých jsem za včerejší den prošlapal podrážku. V 15:00 jsme měli sraz u autobusu, který nás kolem Vítězného oblouku po Champs-Élysées odvezl na náměstí Svornosti, kde jsme pokračovali po nábřeží Sieny směrem k Eifelovce.

Procházka po nábřeží sieny k Eifelově věži

Odpoledne bylo krásné sluníčko tak jsme toho využili a hecli se, že dojdeme z náměstí svornosti až k Eifelovce pěšky. Po cestě jsem se kochali lodičkama na Sieně a prohlédli jsme si most Alexandra III., který je krásně zdobený. Dále pak kolem Invalidovny přes tržistě směrem k Champ de Mars. Když jsme procházeli kolem restarací a kaváren, začala nás opět honit mlsná. Vybrali jsme si jednu restauraci a poobědvali v ní. S plným bříškem jsme už vyhlíželi špičku Eifelovky. Terka byla natěšená až ji uvidí z blízka a brzy se konecčně dočkala. Champ de Mars je veliký park rozkládající se před Eifelovkou, odkud si můžete udělat fotky z různých vzdáleností. Na trávníku posedávali lidé a užívali si pěkný výhled. Udělali jsme pár fotek a vypravili jsme se pod věž.

Eiffelova věž je ocelová dominanta a také nejznámější symbol Paříže. Byla dostavěna v roce 1889 a až do roku 1930 byla s výškou 300,65 metru nejvyšší stavbou světa. Dnes měří včetně antény na vrcholu 324 metrů. Je pojmenována po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi, který ji postavil ku příležitosti 100. výročí Velké francouzské revoluce a Světové výstavy. Původně tu měla stát jen 20 let do roku 1909. Ovšem kvůli svému významu coby meteorologická stanice a později i rozhlasový a televizní vysílač byla zachována. Pařížané tuto stavbu nejprve nenáviděli a označovali ji za trn v oku. V současnosti je věž 4. nejnavštěvovanější atrakcí na světě, na což jsou Pařížané hrdí, ročně ji navštíví asi 7 milionů lidí. To se samozřejmě projevuje na délce front a čekání. Někdy si počkáte třeba i 3 hodiny.

Po schodech můžete pěšky vyšplhat do 2 patra za 7 eur. Pokud chcete jet výtahem tak 11 eur a do třetího patra úplně nahoru stojí vstup 17 eur. Sluníčko už začalo zapadat tak jsme si dali palačinku a na lavičce vyčkali do tmy. Po setmění se Eifelovka krásně rozsvítí a v pravidelných intervalech také rozbliká. Myslím, že v noci je na ni ještě hezčí pohled než ve dne. Poseděli jsme ještě chvilku v parku a prošli se na vyhlídku Trocadéro. Ve 20:00 jsme měli sraz se zbytkem skupiny, tak jsme se s Terkou metrem vrátili zpět na náměstí Svornosti. Tam byly krásně nasvícené fontány.

Tour Montparnasse

Ve 20.00 byl naplánován odjezd na vyhlídku Tour Montparnasse, což je 210 m vysoký mrakodrap v centru Paříže, který stojí přímo naproti Eifelově věži a je odsud krásný výhled na celou Paříž. Jako jediná výšková budova v historickém centru je často terčem kritiky za to, že hyzdí panorama Paříže, ale díky ní se nám turistům naskytne krásný panoramatický výhled, který odjinud neuvidíte. Vstupné na střešní terasu stojí 15 eur. Po dlouhém dni jsme se ve 22.00 vydali zpět na hotel.

 

4.den – Champs-Élysées, Eifelova Věž, Vítězný oblouk a relax

Ráno jsme se probudili do mlhavého dne. Po snídani byla původně plánována vyhlídka z Eifelovky. Tu jsme ale kvůli husté mlze přesunuli na odpoledne a vyrazili jsme na procházku po Champs-Élysées. Ta je nejznámější a jedna z nejdražších ulic v Paříži. Najdete tu pobočky většiny luxusních značek, spoustu kaváren, barů, resturací a několik pasáží. Bulvár je dlouhý necelé dva kilometry a v každém směru má silnice 5 pruhů. Spojuje náměstí Place de la Concorde a Place Charles-de-Gaulle s Vítězným obloukem. Obě strany jsou lemované stromy, za kterými je pěší promenáda. V dolní části bulváru se nachází park a Elysejský palác, rezidence francouzských prezidentů.

My jsme si prošli ulici od Vítězného oblouku směrem dolů a prohlédli několik obchodů. Protože začalo poprchávat tak jsme zalezli do metra a vyrazili na svačinu do naší oblíbené cukrárny u Louvre. Než jsme stačili dopít čaj a sníst všechny dortíky tak začalo vykukovat sluníčko a přestalo pršet. Když už jsme byli v této čtvrti tak jsme se šli podívat k Pařížské Opeře. Po cestě jsme udělali několik fotek a metrem jsme kolem poledne přejeli k Eifelovce.

Pod Eifelovkou jsme se trošku vyhřáli na sluníčku a už na nás šel zase hlad. Zalíbila se nám jedna restarauce vedle parku tak jsme tam poobědvali pizzu a Terka špagety. Nebylo kam spěchat tak jsme si zase lehli do trávy na pobřeží Sieny a kochali se výhledem na Eifelovku. Bylo krásné slunečné odpoledne. Čekat několikahodinovou frotnu na vyhlídku se nám nechtělo tak jsme se rozhodli, že pojedeme raději na Vítězný oblouk a užijeme si prosluněné Paříže. Po cestě na Trocadéro hrála v parku partička místních podvodníků skořápky. Chvilku jsme je pozorovali a měli z nich legraci. Nikdo s nima nechtěl hrát, protože už jsou tu asi známí. Dokonce některým lidem vnucovali svých 50 eur, aby si alespoň zkusili vsadit.

Vítězný oblouk

K Vítěznému oblouku jsme dorazili kolem 15. hodiny odpoledne. Byl jsem rád, že si ho konečně mohu vyfotit s modrou oblohou a bez lešení, kterým byl obklopen v roce 2014. Nechal ho postavit Napoleon Bonaparte na paměť svého vítězství v bitvě u Slavkova v letech 1806-1836 a stojí uprostřed náměstí Place Charles-de-Gaulle. Uvnitř najdete menší muzeum zaměřené na historii památníku a na jeho střeše terasu s pěknou vyhlídkou. Každý rok také slouží jako cíl cyklistického závodu Tour de France. Přístup k oblouku je podzemní chodbou, kde jsme si zakoupily za 9,5 eura/os lístky. Fronta byla asi na 10 minut, takže skoro bez čekání. Nahoru se musíte vyškrábat po kruhovém schodišti, ukrytém v jednom ze sloupů. Pro lidi co špatně chodí je tu i výtah, ale většina lidí chodí pěšky. Nahoře najdete také toalety.

Vyhlídka z terasy je moc pěkná. Bylo krásně vidět na všechny strany a shora teprve vyniklo jak se všechny ulice sbíhají směrem k Vítěznému oblouku, kolem kterého vede kruhový objezd. Sluníčko už bylo nízko, takže bylo pěkné světlo na focení. Mě osobně se líbila tato vyhlídka nejvíc a to i proto, že byla vidět Eifelovka, takže hned každý pozná jaké město je na fotce. Nahoře jsme se vyhřývali asi 30 minut a pak jsem se vydali již podruhé po Champs-Élysées směrem dolů. Navštívili jsme několik pasáží a protože tento večer byl Halloween tak se v místní pobočce kosmetiky MAC konala přípravná párty. Návštěvníkům zdarma namalovali super strašidelný makeup.

Když se setmělo tak jsme měli ještě 2 hodiny času do odjezdu zpátky do čech. Terka si posteskla, že by chtěla ještě na rozloučenou vidět blikající Eifelovku, tak jsme přejeli zpět na Trocadéro, koupili si palačinku a na rozloučenou se pokochali touto Pařížskou dominantou. Kolem 20.00 jsme opustili Paříž a vydali se na cestu do Čech. V autobuse jsme všichni brzy usnuli, protože celý den na nohou nám dal zabrat. Ve 22:00 jsme měli ještě krátkou zastávku v Remeši, kde jsme si z venku prohlédli zdejší katedrálu. V tuto noční dobu na to už bohužel moc lidí nemělo náladu, ještě když byla zepředu pokrytá lešením. Cesta zpět proběhla v pořádku a v 8 hodin ráno už jsme vystupovali v Plzni.

Závěr:

Když budu mluvit za sebe, tak jsem měl možnost vidět Paříž na jaře a na podzim. Ta podzimní se mi líbila atmosférou určitě víc, ale město jako takové mě zase tak moc nenadchlo. Určitě jsem rád, že jsem tu byl a je to pěkné město. Nezažil jsem tu však ten wow efekt, který jsem měl například v New Yorku nebo Amsterdamu. Jsou tu pěkné památky, ale také je to špinavé a smradlavé město. Myslím, že pro každou ženu, je Paříž takovým synonemem pro romantickou dovolenou. Já osobně si dovedu předtavit mnohem hezčí místa. Když uvedu příklad, tak jarní a rozkvetlý Amsterdam nebo italská Florencie mě zaujali mnohem víc. Moc nám chutnaly místní dortíky, ty byly opravdu bomba ale vracet se sem kvůli městu jako takovému znovu netoužím. Moc si nedovedu přestavit co bych tu dělal třeba týden. Tři dni čistého času jsou na prohlídku jsou tak akorát. Určitě se rád vrátím do Francie jako takové, tentokrát ale na venkov ideálně někam na jih do Provance apd… Napište mi, jak se líbila Paříž Vám a jaký jste z ní měli pocit. Rád si přečtu Vaše zážitky. Co se týče výletu s cestovní kanceláří CK Metal alias CA Expressbus, tak v tomto případě, nemám problém a finančně se to vyplatilo víc než se trmácet autem na vlastní pěst. Jednoduše řečeno za málo peněz slušná muzika. Hotel odpovídal nízké ceně ale byl čistý, nově zařízený, pokoje měli sprchu, wifi a na přespání bohatě stačil. Snídaně za 5 eur byla taky v pohodě.

Rozpočet:

• Cena zájezdu nakoupená přes slevomat.cz byla 3490 kč/os (doprava 2 dny, 3 dny v Paříži, 2 noci v hotelu a služby průvodkyně)
• Kapesné na vstupy, jídlo a suvenýry doporučuji 150 eur/os na 3 dny. Když nebudete moc utrácet stačí Vám i 100 eur, ale je škoda jen koukat na všechny ty dobroty kolem a nic neochutnat. My jsme utratili jen za dortíky přes 30 eur a jedli pořád v restaracích. Pro inspiraci, za oběd jsme se vešli většinou do 25 eur za oba. Ale přeci nebudeme jíst na dovolené oschlou bagetu, člověk si musí život osladit ne?

Autor fotek a článku:

Mgr. Jan Kábrt – www.jankabrt.cz

Fotky byly foceny na Canon 6D s objetivem 17-40 F4L s polarizačním filtrem. Panorama jsou focená na Iphone 5s. Selfie by GoPro 3+ black.